Marie Knězková-Parmová

Marie Knězková-Parmová se narodila ve Frenštátě pod Radhoštěm v rodině tkalce Ferdinanda Parmy, který se později stal hostinským. V letech 1900-03 navštěvovala měšťanskou školu, kde si jejího výtvarného talentu všiml učitel J. Felix. Marie Parmová si při starostech o domácnost snažila doplnit výtvarné vzdělání – r. 1906 absolvovala kurzy v brněnské Vesně a později soukromě studovala u F. Engelmüllera v Praze a současně i u B. Bartoše ve Frenštátě. Po nezdařeném pokusu o přijetí na AMU (1919), studovala České vysoké učení technické a docházela na hodiny malování k F. Hladíkovi. R. 1920 se jí konečně splnil sen a začala studovat na Akademii výtvarných umění u prof. J. Loukoty, J. Obrovského a K. Krattnera.

V letech 1925-26 při dvouletého pobytu ve Francii studovala u F. Kubky a v tomto období tvořila svá vrcholná díla – jednalo se především o akvarelové studie, které dýchaly atmosférou okamžiku a místa. R. 1927 se a vrátila se do Frenštátu, kde se provdala za pedagoga a osvětového pracovníka Vítězslava S. Knězka. Malovala zde portréty, figurální kompozice, zátiší, krojové studie a především beskydskou krajinu a okolí Frenštátu. Ilustrovala Vzpomínky Josefa Kalusa a na pohlednicích vyšly kresby Z Frenštátska. V jejích pracích, oproti studijním letům, převažuje popisnost a mají vysokou dokumentární hodnotu. Vystavovala na řadě samostatných i kolektivních výstav, nejčastěji právě ve Frenštátě p. R. Marie Knězková-Parmová zemřela v Odrách, její syn Libor Knězek byl literárním historikem, kritikem a publicistou.