Karel Kobliha se narodil ve Vsetíně, kde byl jeho otec dílovedoucím v Kohnově továrně, a navštěvoval zde obecnou i měšťanskou školu. Chtěl se stát učitelem, kvůli zdravotnímu stavu však nebyl do učitelského ústavu přijat, absolvoval tedy Obchodní školu v Uherském Hradišti. R. 1917 nastoupil místo v Kojetíně, znovu však onemocněl, a proto si našel nové místo u Malacek na Slovensku. Tamější prostředí mu prospělo, r. 1920 nastoupil místo v Ústredném družstvu v Bratislavě, kde působil 28 let. R. 1948 z vážných zdravotních důvodů odešel do penze a vrátil se do svého rodiště. Zemřel ve Vsetíně.
Karel Kobliha býval od dětství často nemocný a jeho zájmy vážnějšího charakteru tomu odpovídaly. Již na Slovensku se začal zajímat o historii, archivnictví a muzejnictví, studoval prameny k historii rodného Valašska, zejména k dějinám Vsetína a jeho okolí. Dlouhé hodiny trávil v archivech v Praze, Brně a v Bratislavě, dále studoval jazyky a sledoval odbornou literaturu. Časem vypracoval ve váženého a vyhledávaného odborníka na historii. Výsledky své badatelské práce publikoval ve sbornících Naše Valašsko, Dolina Urgatina a v Lidových novinách. Největší a nejcennější jeho prací je Historický nástin okresu vsetínského (1938) otištěný ve vlastivědné publikaci Okres vsetínský, kterou vydalo Okresní muzeum ve Vsetíně. Podle nejnovějších pramenů zpracoval historii okresu až do r. 1850 a odstranil některé starší omyly. Pro městský archiv pečlivě opsal vsetínské matriky od r. 1644. Mnohé staré vsetínské rody mu vděčí za sestavení podrobných rodopisů. V posledních letech svého života se kvůli zdravotnímu stavu úplně odmlčel.
Text: MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 141.
Fotografie: Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 2002, s. 617.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 24.
Mikulcová, Marie. Karel Kobliha – historik. Region Valašsko. 1995, č. 4 (25.1.1995), s. 5.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 141.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 617.
PAVLÍK, Richard. Karel Kobliha zemřel. Odešli nám… Valašsko. 1956, roč. V, č. 2-3, s. 139.
SLAVÍK, Bedřich. Písemnictví na moravském Valašsku. Olomouc: R. Promberger, 1947. s. 70, 72, 132, 133, 139, 140, 141, 144, 248.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města, 1998, s. 54.
Výběrová bibliografie: Dodatek k původu karlovských osadníků. Dolina Urgatina. 1948, roč. II, č. 1-2, s. 28-29.
Hrozenkovské čarodějnice z r. 1741. Dědina pod Beskydem. 1956, č. 7 (červenec), s. 28-32.
Hrozenkovské čarodějnice z r. 1741. Dědina pod Beskydem. 1956, č. 8 (prosinec), s. 36-39.
Jak asi vznikl název Machůzky? Dolina Urgatina. 1948, roč. II, č. 3-4, s. 80.
K 100. výroční spojení Horního a Dolního Vsetína. Naše Valašsko. 1950, roč. XIII, č. 1 a 2, s. 69-74.
Kardinál Pazmán a Vsacko. Naše Valašsko. 1937-1938, roč. IV, č. 1, s. 19-24.
Lhota Francova dříve Lhota Petrovská? Naše Valašsko. 1932, roč. III, č. 3, s. 128-133.
Liptálské zvony. Naše Valašsko. 1939, roč. V, č. 3, s. 124-127.
Moravská tradice slovenského Meděru. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 2, s. 85-90.
Nekšové z Landeku. Naše Valašsko. 1931, roč. II, č. 1, s. 18-25.
Pomezní spory o Javorníky. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 1, s. 10-14.
Portášský poručík Václav Černotský na Vsetíně. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 4, s. 163-168.
Salaše na hoře Javorníku za Bystřicí p. H. na konci 18. století. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 3, s. 121-124.
Sklářství na Vsacku. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 4, s. 161-163.
Valašské kroje před sto lety. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 1, s. 34-35.
Vpád Kuruců na Vsatsko roku 1708. Naše Valašsko. 1937-1938, roč. IV, č. 3, s. 108-113.
Vsetínský cymbalista Jan Kasian. Naše Valašsko. 1948, roč. XI, č. 3-4, s. 125-127.
Výslech solního fortáše o hranicích na Trojačce. Dolina Urgatina. 1948, roč. II, č. 1-2, s. 27-28.