Josef Strnadel se narodil v Trojanovicích pod Radhoštěm. Byl bratrem spisovatele Bohumíra Četyny (1906-1974) a akademického malíře Antonína Strnadela (1910-1975). Po středoškolských studiích v Místku a v Brně nastoupil r. 1932 na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde studoval obor čeština – francouzština a kde také navštěvoval přednášky z národopisu, estetiky a srovnávací literární vědy. Filozofickou fakultu ukončil absolutoriem r. 1937, doktorát filozofie získal r. 1946 na základě disertační práce Růst a vývoj básníka – studie básnického díla Františka Hrubína. S Františkem Hrubínem pojilo Josefa Strnadela umělecké i lidské přátelství až do básníkovy smrti r. 1971. Za studií na fakultě se Josef Strnadel věnoval i národopisu, především lidovému stavitelství na Spiši, Oravě a Liptově. R. 1935 přijal zaměstnání úředníka ve Státním úřadě statistickém, v témže roce přešel na ministerstvo sociální péče, kde pracoval do r. 1951 (s výjimkou let 1939-40, kdy byl zatčen a vězněn v Sachsenhausenu). V letech 1951-56 byl zaměstnán ve Státní knihovně společenských věd v Praze jako vedoucí knihovního úseku. R. 1956 byl jmenován ředitelem Slovanské knihovny v Praze.
Do literatury vstoupil r. 1926 prózou uvedenou v brněnském deníku Ruch, přispíval také do jiných časopisů a novin. Psal pod pseudonymy: Aleš Javorek, Florián Žárský, Jakub Klín, Jan Čadan, Jan Dolina, Jan Kopenec, Jaroslav Dřin, Matěj Jalovec. Ve 30. letech se Josef Strnadel uplatnil především jako literární kritik, později se těžiště jeho tvorby přeneslo do povídkové prózy. První Strnadelův beletristický knižní debut Rok pod horami vyšel r. 1945. V tomto roce vyšla i zajímavá Strnadelova práce Chléb poezie neboli Čítanka z Oranienburgu. Editor ji sestavil z veršů, které si v koncentračním táboře recitovali studenti. Další jeho díla jsou např. Černá slza (1966), Noc v patách (1969), Hořká tráva (1979) ad., sestavil i sborník lidových písní Zbojnickým chodníkem a je autorem řady esejí ve fotografických publikacích.
Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 113.
Slovník české literatury po roce 1945 [online]. © 2006-2008 [cit. 2015-02-13].
Fotografie: Autority. Souborný katalog ČR, Národní knihovna.
Další informace: Josef Strnadel. Informační zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1986, č. 4, s. 23-24; 1987, č. 2, s. 27-28.
Josef Strnadel: Rok pod horami. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 2, s. 95-96.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 113.
KNĚZEK, Libor. Shledání s krajem: čtení o životě a tvorbě Josefa Strnadla. 1. vyd. Frenštát pod Radhoštěm: Muzejní a vlastivědná společnost, 1999, 62 s.
LYSÁ, Zuzana. Josef Strnadel – tvůrce lyrické prózy. Vsetín: Okresní knihovna, 1988, 30 s.
MÁLKOVÁ, Iva a kol. Literární slovník severní Moravy a Slezska: 1945-2000. Olomouc: Votobia, 2001, s. 282-285.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 261.
Slovník české literatury po roce 1945 [online]. © 2006-2008 [cit. 2015-02-13].
Slovník českých spisovatelů od roku 1945: D. 2., M – Ž. Praha: Brána, 1998, s. 428-430.
ŠULEŘ, Oldřich. Laskavé podobizny. Ostrava: Repronis, 2005, s. 42.
TRÁVNÍČEK, Mojmír. Básník paměti a snu – devadesát let od narození Josefa Strnadla. Valašsko: vlastivědná revue. 2002/2, s. 42-43.
Výběrová bibliografie: Cesta Jana Kobzáně. Dolina Urgatina. 1951, roč. V, č. 3-4, s. 72-76.
Černá slza. Ostrava: Profil, 1966, 134 s.František Hrubín. 1980.
Hadí mléko. Krajina. Lidé. Oblaka. Ostrava: Profil, 1986.
Hořká tráva. Praha: Československý spisovatel, 1979.
Chléb poezie. Praha: FÚV ČSSPB, 1984.
Koleda je ve vánoce, nechť si po ní chodí kdo chce. Frenštát pod Radhoštěm: Muzejní a vlastivědná společnost, 1996, 17 s.
Kovář nových zítřků země pod Beskydami. Valašsko. 1952, roč. I, č. 1-2, s. 35-36.
Rok pod horami. 1973.
Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček. Praha: SNDK, 1963.
Z pohádek lidových vypravěčů. Dolina Urgatina. 1951, roč. V, č. 1-2, s. 45-46.
Zbojnickým chodníkem: výbor lidových písní zbojnických. 1976.
Zpěvy betlemské v novém světle. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 3-4, s. 67-69.