Bohumír Četyna (vlastním jménem Bohumír Strnadel) se narodil v Trojanovicích u Frenštátu pod Radhoštěm jako první ze čtyř synů lesního dělníka Filipa Strnadela a Anežky Strnadelové, rozené Kneblové, sestry malíře, grafika, sochaře a řezbáře Jana Knebla. Bratr Antonín Strnadel (1910-1975) se stal významným malířem a bratr Josef Strnadel (1912-1986) rovněž spisovatelem. Za pseudonym užívaný od r. 1929 u beletristických prací si zvolil nářeční výraz pro suchou větvičku z jehličnanu.
Absolvoval měšťanskou školu ve Frenštátě pod Radhoštěm a poté za těžkých sociálních podmínek (1922-23 pracoval s otcem v lese) studoval na gymnáziu na Velehradě (1923-24) a na reálných gymnáziích v Olomouci (1924-26) a v Brně (1926-29). Studium nedokončil a po vojenské službě v Brně a v Opavě (1929-31) pracoval doma v hospodářství a sezónně jako lesní dělník. R. 1936 navštěvoval na FF UK externě přednášky F. X. Šaldy, orientalisty A. Musila aj. V letech 1939-41 studoval historické prameny k dějinám hukvaldského panství, zvláště v brněnských a kroměřížských archivech. V letech 1941-42 byl archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě pod Radhoštěm, poté pracoval na obecním úřadě v Trojanovicích, po osvobození jako tajemník Místního národního výboru. Od r. 1947 se věnoval pouze literární práci a také osvětové a kulturně-politické činnosti. V 50. a 60. letech podnikl řadu cest do východní a jihovýchodní Evropy a na Blízký východ. Na začátku 70. let vedl ostravskou pobočku nově zřízeného Svazu československých spisovatelů. Zemřel v Čeladné u Frýdlantu nad Ostravicí.
Na literární poli debutoval r. 1925 v brněnském časopise Vůdce dorostu, přispíval i do pražského Studentského časopisu, od r. 1927 své básnické a prozaické příspěvky publikoval převážně v moravských periodikách. Odborné studie z národopisu a krajové historie publikoval pod vlastním jménem. Krátce redigoval místní týdeník Bezručův kraj, v letech 1940-46 vydával edici Nová Morava. Od r. 1934 spolupracoval s ostravskou pobočkou Čs. rozhlasu a od 50. let i s Čs. televizí. Psal hry a dramatická pásma pro místní ochotníky. Po různorodých pokusech se Četyna dopracoval k historické próze s krajovými náměty, nové pojetí historického románu je patrné např. v díle Jednou za slunovratu. Volná tetralogie Hukvaldské rebelie (umělecky nejvyrovnanějším svazkem je zde románová balada Valašský vojvoda) čerpá z pomezí Valašska a Lašska 17. a 18. století. Z místních folklorních tradic vycházejí i knihy Stříbrný obušek a Besedy na staré valše, nedokončený cyklus Velká ráztoka zobrazuje existenční zápas podbeskydských lesních dělníků za první republiky.
Text a fotografie: Slovník české literatury po roce 1945. 2006-2008, [cit. 2012-01-25].
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: A-Fi. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009, s. 68.
KNĚZEK, Libor. Krajina černá lesem… čtení o životě a tvorbě Bohumíra Četyny. Frenštát pod Radhoštěm: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997.
MÁLKOVÁ, Iva, Svatava URBANOVÁ a kol. Literární slovník severní Moravy a Slezska: 1945-2000. Olomouc: Votobia, 2001, s. 55-57.
MENCLOVÁ, Věra a kol. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000, s. 139.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 50.
Slovník českých spisovatelů od roku 1945: D. 1., A – L. Praha: Brána, 1995, s. 115-116.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 25.
Bohumír Četyna [on-line]. Slovník české literatury po roce 1945. 2006-2008, [cit. 2012-01-25].
Abrahamoviny valašského spisovatele. Jubilea. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1956, roč. V, č. 4, s. 179.
Bohumír Strnadel: Trojanovice. Literatura a umění. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1943, roč. VIII, č. 4, s. 182-183.
KRYSTÝNEK, Jiří. Bohumír Četyna, Sedmikvítek. Literatura. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1958, roč. VII, č. 1-2, s. 58.
POP, Vašek. Spisovatel Boh. Četyna mezi čtenáři v Rožnově pod Radhoštěm. Literatura. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1958, roč. VII, č. 1-2, s. 60.
SLAVÍK, Bedřich. Dva romány Bohumíra Četyny. Literatura. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1958, roč. VII, č. 3-4, s. 132.
STUPKA, Vladimír. Historické romány Bohumíra Četyny. Literatura. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1955, roč. IV, č. 1-4, s. 71-72.
Výběrová bibliografie: Besedy na staré valše. Ostrava: Profil, 1969.
Drvaři. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963.
Jednou za slunovratu. Ostrava: Profil, 1974.
Koliby v soumraku. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1959.
Stříbrný obušek. Ostrava: Profil, 1972.
Valašský vojvoda. Praha: Mladá fronta, 1957. (pod vlastním jménem)
Bájeslovný profil Radhoště. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1967, roč. XI, s. 27-28.
Frenštátské lidové betlemy. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 3-4, s. 70-71.
Místopis severních svahů Radhoště a okolí. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1949, roč. XII, č. 4, s. 162-165.
Počátky Nového Hrozenkova. Dolina Urgatina. 1950, roč. IV, č. 1-2, s. 36; č. 3-4, s. 95-96.
Pohanský kult na Radhošti? Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1947, roč. X, č. 1, s. 25-28.
Staré cesty v okolí Radhoště. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1947, roč. X, č. 4, s. 168-172.
Trojanovští fojti. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1943, roč. VIII, č. 1, s. 11-15.
Valaši na pramenech Ostravice. Dědina pod Beskydem. 1957, č. 9 (listopad), s. 10-12.
Vznik Trojanovic pod Radhoštěm. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1941, roč. VII, č. 4, s. 154-158.
Z historie kostelního lesa v Trojanovicích pod Radhoštěm. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1948, roč. XI, č. 2, s. 83-87.
Z minulosti jedné valašské dědiny. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1940, roč. VI, č. 2, s. 63-66.
Z valašského odboje 1944-45. Dolina Urgatina. 1950, roč. IV, č. 1-2, s. 2-3.
Zápas beskydského lidu o svobodu. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 3-4, s. 51-53.
Zápisy v Kostelní knize města Frenštátu z let 1580-1790. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1950, roč. XIII, č. 3 a 4, s. 173-176.
Ze života dávných salašníků z okolí Radhoště. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1943, roč. VIII, č. 4, s. 171-177. (pod pseudonymem)
Hradisko na Horečkách v Trojanovicích pod Radhoštěm. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 3-4, s. 89.
Názvosloví drvařů v Trojanovicích pod Radhoštěm. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1952, roč. I, č. 1-2, s. 67-68.
Jan Knebl – strýc
Antonín Strnadel – bratr
Josef Strnadel – bratr