Jiří Třanovský

Jiří (Tranoscius) Třanovský zvaný též Slovanský Luther je považován za předního básníka duchovní lyriky v období přechodu renesance k baroku. Narodil se v Těšíně. Jeho otec, kotlář Valentin Třanovský, byl zámožným těšínským měšťanem. Jiří studoval gymnázium v lužickém Gubině a Kolberg a jako patnáctiletý se zapsal na univerzitu ve Wittenbergu ke studiu filozofie a teologie. Studia ukončil r. 1611 a začal učit na škole u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, poté byl vychovatelem Adama ze Švamberka na Třeboni v jižních Čechách a rektorem školy v Holešově.

R. 1615 jej Jetřich Žerotín pozval do Valašského Meziříčí, kde se stal rektorem školy a o rok později luterským farářem. Díky existenčnímu zázemí zde mohl založit i rodinu, r. 1615 se oženil s Annou Polanovou z Polansdorfu, měli spolu 9 dětí, z nichž ho ale jen 5 přežilo. Za meziříčského působení Třanovský vydal svůj překlad augsburské konfese a řadu latinských i českých ód a písní, které pak vyšly na Slovensku, kam se i s rodinou uchýlil v letech po bitvě na Bílé hoře. V Meziříčí působil s přestávkami až do r. 1625.

Po kratším pobytu v Bílsku žil na Oravě a v Liptovském Mikuláši, kde zemřel a kde také vyšlo jeho největší dílo, sbírka duchovní lyriky Cithara sanctorum, do níž shromáždil evangelické duchovní písně starší i své. V latinské básni Coronis ad posteritatem z knihy Odarum sacrarum sive Hymnorum Tranoscii Thesiniensis libri tres (Tři knihy posvátných ód neboli hymnů Jiřího Třanovského Těšínského) popsal své osudy v Meziříčí nad Bečvou.