Vojtěch Jasný st.

Vojtěch Jasný st. se narodil v Kelči a měl 8 sourozenců, z nichž se ale dospělosti dožili pouze 3. V 6 letech začal chodit do školy a jako dobrý žák byl r. 1904 doporučen ke studiu na Učitelském ústavu v Příboru. Pocházel z chudých poměrů a kromě babičky, jej na studiích podporoval i jeho strýc, inženýr Jan Rada, vyšší důstojník rakouské armády. První učitelské zkušenosti získal v Kladerubech, kam přišel r. 1908, a v Podolí. R. 1911 nastoupil vojenskou službu v kasárnách v Kroměříži, kde jej zastihla 1. světová válka. Bojoval na haličské frontě v Karpatech, r. 1915 byl raněn a po uzdravení se na zásah strýce mohl vrátit domů. Nastoupil do škol v Rožnově pod Radhoštěm i Valašském Meziříčí a r. 1918 byl přeložen do školy v Kelči, kde vyučoval matematiku, fyziku a přírodopis.

Spolu s otcem, zemědělcem a dýmkařem Janem Jasným, rozšířili rodinné včelařství, v němž se Vojtěch Jasný ukázal jako šikovný inovátor a podnikatel. Své nápady, za které získal i několik diplomů, publikoval v časopisu Moravská včela a předváděl na včelařských výstavách. R. 1922 se Vojtěch Jasný oženil s Jaroslavou roz. Váňovou, učitelkou z Jarcové, a měli spolu dva syny – Jaromíra Jasného (nar. 1924), kandidáta věd Filozofické fakulty UK a akad. profesora, a Vojtěcha Jasného (nar. 1925), známého filmového režiséra. Vojtěch Jasný st. se dále věnoval výzkumu medonosných rostlin a v letech 1926-31 a 1934-37 byl ředitelem školy v Kelči. R. 1937 odešel kvůli následkům z války do předčasné penze. Podílel se na chodu řady místních spolků, od r. 1920 byl členem kelečského Sokola a r. 1932 byl zvolen jeho starostou. Jako aktivní Sokol, vlastenec a ctitel myšlenek T. G. Masaryka se na podzim r. 1941 ocitl v hledáčku gestapa a nakonec se sám přihlásil německé policii. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v únoru 1942 transportován do Osvětimi, kde za necelý měsíc zemřel.