Jan Bubela

Jan Bubela se narodil ve Vsetíně, studoval obchodní akademii v Praze. Byl mladým nadějným botanikem a rovněž čestným členem Klubu přírodovědeckého v Praze, kterému věnoval herbář o 150 silných svazcích, v nichž zpracoval květenu Moravy. Byl činný i jako sbormistr vsetínské Snahy, režisér divadla a hudební skladatel. Zemřel předčasně ve věku 34 let na tuberkulózu. Byl ve styku s předními botaniky celé Evropy, s nimiž si vyměňoval herbářové položky. V jeho herbáři jsou zahrnuty doklady z Francie, Německa, Rakouska, Maďarska a z dalších evropských zemí. Nepatrný zlomek jeho sbírky získalo r. 1971 i muzeum ve Valašském Meziříčí. Výsledky svého bádání o moravské flóře publikoval ve vídeňském časopise Oesterreichische botanische Zeitschrift v letech 1880-88.

Jako vsetínský rodák se nejvíce věnoval květeně blízkého okolí Vsetína. Shromáždil poznatky o více než 800 druzích cévnatých rostlin, rostoucích na Vsacku. Údaje, které získal o druhové skladbě rostlin oblasti, se staly výchozím fondem poznatků o beskydské flóře. Objevil také několik nových druhů pro květenu Moravy. Dokladem jeho bohaté vědecké a sběratelské činnosti jsou rukopisy Rostliny na Valašsku rostoucí a Rostlinstvo květeny vsetínské z r. 1879, které jsou uloženy ve sbírkách přírodovědného oddělení Okresního vlastivědného muzea Vsetín ve Valašském Meziříčí. Ve Sborníku Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí z r. 1884 publikoval článek O rostlinách na Valašsku zavlečených a zdomácnělých. Předčasným odchodem Jana Bubely se podrobné poznání květeny Západních Beskyd opozdilo o několik desítek let. Na jeho odbornou činnost navázali pak František Gogela a Gustav Adolf Říčan.