Josef Barvič

Český vlastenec, knihkupec a nakladatel Joža Barvič se narodil karlovském fojtství Karlu a Anně Barvičovým, František Barvič byl jeho bratrem. Studoval německou reálku v Novém Jičíně, r. 1867 ale studia přerušil a stal se úředníkem ve sklárnách Salomona Reicha. V letech 1877-79 absolvoval učební obor knihkupec u firmy Žákovský v Olomouci a po skončení vojenské služby získal praxi v firmě Franze Karafiata v Olomouci (1880-83). R. 1883 odešel do Brna jako příručí ke G. R. Karafiátovi a po nějaké době si na hlavní ulici (dnešní Česká) otevřel obchod s knihami. R. 1885 se oženil s Emilií (Miličku), roz. Marešovou. R. 1896 navštívil Rusko a stal se horlivým rusofilem, ve svém knihkupectví měl vždy ruské knihy, do ruštiny nechal přeložit Babičku od Němcové a vydal ji. Byl jedním z nejvýraznějších představitelů českého živlu v Brně, kde po krátké nemoci zemřel a je zde pohřben.

Barvičovo knihkupectví bylo první české nakladatelství a knihkupectví v tehdejším hodně německém městě. Za výlohou vystavoval české knížky, obrazy českých umělců a dokonce policejní zákaz této činnosti. Scházela se u něj česká inteligence: Jaroslav Vrchlický, Jiří Mahen, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Leoš Janáček, Rudolf Těsnohlídek, bratři Mrštíkové a další. Na Barvičovo pozvání zpívala v Brně Ema Destinnová. Josef Barvič byl také programátorem tělovýchovné jednoty Sokol, členem Besedy brněnské, Českého veslařského klubu v Brně, Mährischer Kunstverein v Brně a mnoha dalších českých spolků v Brně.