Jan Kobzáň

* 09.07.1901 Liptál – † 10.10.1959 Velké Karlovice

Působení: akademický malíř, grafik, spisovatel

Akademický malíř a spisovatel Jan Kobzáň se narodil v Liptále. Záhy přišel o maminku a jeho otec, řezbář a tesař, neunesl tíhu odpovědnosti a od rodiny odešel. Malého chlapce pak vychovávala jeho teta a vzorem mu byl staříček Škrabánek. Vyrůstal v Jasenné a po absolvování obecné školy v Liptále, navštěvoval měšťanskou školu ve Vsetíně, kde se brzy projevilo jeho výtvarné nadání. Okolnosti mu však nedovolily pokračovat ve studiu, a proto po škole krátce pracoval jako dělník v továrně na ohýbaný nábytek firmy Bratři Thonetové ve Vsetíně a později na pile firmy Baťa ve Zlíně, kde si jej náhodou všiml továrník Tomáš Baťa. Tomu se Kobzáňovy kresby zalíbily natolik, že mu navrhl studium na odborné umělecké škole. Roku 1918 tak Jan Kobzáň začal studovat Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (stal se zde žákem prof. Josefa Schussera, Jaroslava Bendy, Vratislava Huga a Františka Kysely) a na studia bezprostředně navázal v letech 1924-26 na Akademii výtvarných umění, kde studoval kresbu u profesora Maxe Švabinského.

Po ukončení studií nastoupil zpátky k firmě Baťa a pracoval zde v oddělení reklamy. Je mimo jiné autorem designu světoznámé značky firmy Baťa. Tato práce jej však neuspokojovala a postupně se vydal na uměleckou dráhu. Žil a pracoval v Praze, 1931-33 jako kreslíř módních návrhů, 1934-38 byl samostatným výtvarníkem a ilustrátorem. R. 1938 začal vyučovat na učňovské škole ve Zlíně a téhož roku se oženil s Mladou Šiškovou (1909-95), spolu měli dvě děti, dcera Jana Dočkalová-Kobzáňová se rovněž stala výtvarnicí. Ve 40. letech žil Jan Kobzáň na Jasenné a podílel se na formování zlínského kulturního světa, za druhé světové války se Jan Kobzáň zapojil do odbojového hnutí – pořídil známé portréty partyzánských velitelů. Po válce se opět kulturně angažoval a stal se spoluzakladatelem družstva Lipta. Nakonec se usadil na chalupě ve Velkých Karlovicích na Soláni, kde také zemřel. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Oldřich Šuleř o něm napsal knížku O Janíčkovi malérečkovi a věnoval mu velkou pozornost v knize Paměť domova.

Jan Kobzáň byl od dětství ovlivněn rodným krajem – jeho krajinou, životem a zvyky Valachů a jejich příběhy. Jeho oblíbenými výtvarnými technikami byl dřevoryt a kresba, maloval ale i temperou, či olejem, plánoval i malbu na sklo. Ve svých obrazech se snažil zachytit atmosféru zobrazovaného jevu nebo místa. Nejraději kreslil zbojníky – někdy v hrdém postoji, jindy zachycené uprostřed pohybu. Často zachycoval historická témata a především pak lidový odboj, jeho díla jsou vždy plná postav a dějů, které však mají pevný kompoziční řád. Množství jeho obrazů je ve sbírkách Muzea regionu Valašsko. Vytvořil rovněž řadu fresek pro domy v Ostravě, Havířově ad. Jeho sgrafita zdobí také průčelí domu na Dolním náměstí ve Vsetíně.

Jan Kobzáň byl rovněž významným regionálním spisovatelem a sběratelem valašského folklóru, pověstí a pohádek. Již r. 1927 vydal knihu O zbojníkoch a pokladoch, kterou vyzdobil vlastními dřevoryty. Později vyšla kniha U počátků vod (1984), která obsahuje jeho povídky a příběhy s ilustracemi otiskované v novinách. Řadu knih rovněž ilustroval.

Zdroje a bibliografie:

Text: BALETKA, Ladislav. Liptál. Liptál: Obecní úřad, 1994. s. 446-448.
MIKULAŠTÍK, Tomáš. Jan Kobzáň. Valašsko: vlastivědná revue. 2009/2. s. 41-42.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 142.
Další informace: BALETKA, Ladislav. Liptál. Liptál: Obecní úřad, 1994, s. 446-448.
HASALÍK, Radek. K osobnostem Valašského Slavína. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2002, s. 22-23.
CHROBÁK, Jakub. Tvůrce zbojnického a portášského mýtu Jan Kobzáň. 1. vyd. [Karolinka]: Sdružení pro rozvoj Soláně, 2014, 37 s.
MALÁ, Alena a Petr PAVLIŇÁK. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Chagall, 2010, s. 108.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 142.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002.
PIPEREK, Lubomír Filip. Jan Kobzáň: valašský malíř, grafik a spisovatel. Liptál: Obecní úřad, 2001.
SLAVÍK, Bedřich. Písemnictví na moravském Valašsku. Olomouc: R. Promberger, 1947. s. 38, 39, 59, 65, 68, 83, 117, 199, 244, 245, 247, 283, 304, 316, 360.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města, 1998. s. 54.
SOBOTKA, Richard. Kobzáňův Rožnov: malíř Jan Kobzáň a Rožnov pod Radhoštěm: vydáno k 50. výročí úmrtí malíře, grafika a spisovatele. Rožnov pod Radhoštěm: Městská knihovna, 2009.
ŠULEŘ, Oldřich. Nech sa buček zeleňá!: dopisování se zbojníkem Jankem Kobzáněm, božím člověkem. 1. vyd. Vsetín: Dalibor Malina, 2004.
ŠULEŘ, Oldřich. O Janíčkovi malérečkovi. Praha: SNDK, 1960.
ŠULEŘ, Oldřich. Paměť domova. Opava: Optys, 1994, s. 203-208.
TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců: 1.díl, A-K. Ostrava: Chagall, 1993. s. 506.
BOBALÍK, František. Jan Kobzáň, ilustrátor valašské duše. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1951, roč. XIV, č. 3 a 4, s. 166-168.
ELIÁŠOVÁ, Eva. Jan Kobzáň jako autor originální ochranné známky firmy a jeho vztah k firmě Baťa. Zvuk: Zlínského kraje. 2012, podzim/zima. s. 32-38.
Jan Kobzáň – zbojnický obušek. Spektrum Rožnovska. 1992, č. 20, s. 4.
Jan Kobzáň padesátiletý. Dolina Urgatina. 1951, roč. V, č. 1-2, s. 35.
Jan Kobzáň, malíř Valašska. Valašsko: vlastivědná revue. 1999/2, s. 25-29.
Jan Kobzáň. ZVUK. 1990, léto, s. 33.
JAŠEK, Bohuslav. Poslední práce Jana Kobzáně. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1959-1961, roč. VIII, s. 61-62.
Malíř a spisovatel valašského lidu. Region Valašsko. 1993, č. 23 (6.10.1993), s. 5.
MIKULAŠTÍK, Tomáš. Jan Kobzáň. Valašsko: vlastivědná revue. 2009/2. s. 41-42.
MIKULAŠTÍK, Tomáš. Neznámé kresby Jana Kobzáně ve sbírkách muzea. Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. 1985, s. 30-31.
MIKULCOVÁ, Marie. Jan Kobzáň – člověk, umělec. Region Valašsko. 1996, č. 33 (13.8.1996), s. 14.
MIKULCOVÁ, Marie. Mistr Jan Kobzáň – 115. výročí narození. Karlovský zpravodaj. 2016, podzim, s. 5.
MIKULCOVÁ, Marie. Vzpomínka na Jana Kobzáňa. Jalovec. 2011, roč. VIII, č. 27 (7.7.2011), s. 15.
PIPEREK, Lubomír Filip. Vzpomínka na Jana Kobzáně trochu jinačí. ZVUK. 2001, jaro-léto, s. 76-78.
PLÁNKA, Michal. Dílo malíře Jana Kobzáně. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1959-1961, roč. VIII, č. 1, s. 84-86.
Pozoruhodná výstava. Naše Valašsko. 1996, č. 37 (10.9.1996), s. 6.
STRNADEL, Josef. Cesta Jana Kobzáně. Dolina Urgatina. 1951, roč. V, č. 3-4, s. 72-76.
ŠULEŘ, Oldřich. Zbojník Kobzáň. Genius loci. ZVUK. 1996, léto, s. 40.
URUBEK, Mirek. Jan Kobzáň si zamiloval zbojníky. Valašské noviny. 1999, roč. 4, č. 27, s. 3.
VAŠUT, Stanislav. K výstavě Jana Kobzáně. Dolina Urgatina. 1946-1947, roč. I, č. 2, s. 46-47.
Ve Vsetíně je expozice Kobzáňových kreseb. Valašské noviny. 1999, roč. 4, č. 27, s. 7.
Liptál: oficiální stránky obce [online]. ©2011-2012 [cit. 2013-09-04].
Výběrová bibliografie: A měl sem já píščalenku. Ilustroval J. Kobzáň. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963.
František Bartoš. Zlín: E. Potměšil. Ilustroval J. Kobzáň,
O zbojníkoch a pokladoch. Gottwaldov: Krajské nakladatelství, 1958.
O zbojníkoch a pokladoch. Ostrava: Profil, 1980. 125 s.
Starozlínské pověsti a lidové povídky. Ilustroval J. Kobzáň. Vizovice: Lípa, 1997.
U počátků vod. Ostrava: Profil, 1984. 351 s.
Zbojnícky testament. Gottwaldov: Krajské nakladatelství, 1959. 20 s.
Zbojnické chodníčky Jana Kobzáně: 8 pohlednic. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, 2000.
Lipta. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1953, roč. II, č. 1-4, s. 24-29.
Na besedě u Škrabanečků. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 2, s. 74-81.
Na besedě u Škrabanečku: II. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 3, s. 135-137.
Na besedě u Škrabanečku: III. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 4, s. 178-179.
Na besedě u Škrabanečku: IV. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1931, roč. II, č. 2, s. 83-85.
O Haromicovi z Grúníka. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 1, s. 37-43.
Partyzán Michal. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 1-2, s. 18. (spolu s Jaroslavem Křičkou)
Rabúvky. Dolina Urgatina. 1915, roč. V, č. 1-2, s. 33-34.
Staly sa věci na horách. Dolina Urgatina. 1950, roč. IV, č. 1-2, s. 4-10.
Učitel lidu svého: k desátému výročí úmrtí Prof. Josefa Válka. Dolina Urgatina. 1946-1947, roč. I, č. 5, s. 105-107.
Valašská nátura zračící se v kroji. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 1-2, s. 19-23.
Vzkaz. Dolina Urgatina. 1951, roč. V, č. 3-4, s. 70-71.
Vzpomínáme kamaráda. Dědina pod Beskydem. 1957, č. 9 (listopad), s. 41.