Jana Dočkalová-Kobzáňová

Malířka Jana Dočkalová-Kobzáňová se narodila ve Zlíně. Vyrůstala v malířské rodině. Její matka Mlada Kobzáňová malovala, ale především kreslila od dívčích let, její otec, akademický malíř Jan Kobzáň (1901-1959) byl svérázný valašský umělec, jehož osobitý rukopis, ať šlo o obrazy nebo grafiky, nelze zapomenout. Základní školu absolvovala v Jasenné a v Kroměříži. V Novém Boru se vyučila malířkou skla. Studium na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti vzdala, i když přijímací pohovory udělala. S uměním se setkávala velmi často v ateliéru svého otce. Otec ji naučil malovat také na sklo. S ním poprvé sešla i do sklárny v Karolince. Na Soláni trávila vždy celé prázdniny, za otcem jezdívala i na soboty a neděle.

K vlastnímu malování se dostala až ve svých 30 letech. Inspirovalo ji 12 hlav zbojníků, které namaloval její otec. Pokusila se tyto dokonalé předlohy přenést na sklo svým tvůrčím způsobem. Věnovala se také přírodním motivům, namalovala celou řadu kytic, ale stále častěji se vracela k figurální malbě. Malovala valašské chlapce a děvčata, taneční páry, muzikanty. Protože pozadí bylo nejnáročnější na spotřebu olejových barev, začala figury podkládat plátnem. To bylo něco zcela jiného, neboť plátnem malbu na skle nikdo nepodkládal. Jana Dočkalová vystavovala své práce na několika výstavách, především jako členka Urgatiny, sdružení neprofesionálních výtvarníků, které bylo založeno r. 1982. Nyní stojí v jeho čele. Celým životem Jany Dočkalové prochází práce s folklórními skupinami. Folklór ji inspiroval i ve výtvarné činnosti, valašský tanec a valašská hudba jsou jejím životem, jak říká. Trvale žije a umělecky tvoří v Karolince.