Alois Indruch

Ing. Alois Indruch se narodil v Kladerubech, okres Vsetín. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a v letech 1945-1949 absolvoval lesnickou fakultu v Brně. Po skončení povinné vojenské služby začal od prosince 1951 pracovat na Lesním závodě Brumov, kde strávil svoji celou profesní kariéru. Vykonával funkci vedoucího polesí, později lesní správy Vlára a to až do r. 1986, kdy odešel do důchodu. Od r. 1990 působil několik let v německém Bavorsku jako lesnický poradce.

Na základě dlouholeté praxe vypracoval vlastní postupy přirozené obnovy bučin a výchovy lesních porostů, metody, jejichž provozní uplatnitelnost a efektivnost je v síle logiky a jednoduchosti. Za dobu svého působení v této funkci se zasloužil o založení exkurzních ploch,  na exkurze přijížděli studenti ze všech typů lesnických škol v Československu i ze zahraničí a kolegové z mnoha lesních závodů republiky, ale i lesníci mnoha evropských států včetně vládních úředníků z Dánska, Švýcarska, Německa, Holandska, Sovětského svazu, Rakouska a Francie.

Své praktické zkušenosti lesníka shrnul do publikace Zakládání a výchova listnatých porostů (1985). Ze svých mysliveckých zážitků napsal tři vzpomínkové knihy   Fořtovo království (1996), Z fořtových vzpomínek (1997) a Ze života lovců (2000). Za první publikaci obdržel r. 1996 Cenu roku Českého mysliveckého svazu.

Byl jmenován čestným občanem města Brumov-Bylnice. Po jeho smrti mu byl odhalen malý pomník v lokalitě „Potůčková“ nad Svatým Štěpánem.