Zdeněk Hajný

Malíř Zdeněk Hajný se narodil ve Vsetíně. Po absolvování tamějšího gymnázia, vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně (1964). Již na střední škole se seznámil se základy malířství, kterému se ve volném čase soustavně věnoval. V letech 1964-67 pracoval jako ekonom v zemědělském podniku na Berounsku a prohluboval se i jeho zájem o psychologii, kterou externě vyučoval na berounském gymnáziu. Poté studoval psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (promoval r. 1975) a přednášel psychologii a estetiku na katedře pedagogiky VŠZ. Od r. 1983 se začal věnovat pouze malířské tvorbě. Kromě malířství se teoreticky zabýval psychologickou problematikou tvořivosti, transpersonálními jevy v umění a mimosmyslovým vnímáním, vč. terapie. R. 1989 vydal organizační výbor Mezinárodní organizace pro výzkum života na zemi a v kosmu reprodukci jeho děl jako součást mezinárodního kongresu v Praze, při této příležitosti proběhla také samostatná výstava. R. 1992 vystavoval a přednášel na 12. světové transpersonální konferenci ITA v Praze. Dne 27.5.1994 spolu se spisovatelem Robertem Fulghumem otevřel duchovně orientovanou galerii Cesty ke světlu. Poprvé představil projekt multimediální syntézy obrazů, hudby a vůní s terapeutickými účinky. Souběžně vznikla stejnojmenná nadace.

Zdeněk Hajný patřil mezi představitele imaginativního proudu v současném českém malířství. Kromě samostatných výstav se zúčastnil desítek výstav kolektivních doma a v zahraničí. Od r. 1995 jsou jeho obrazy trvale instalovány ve farním kostele v Hustopečích na Moravě a ve Vzdělávacím institutu Eda Robertse v Praze. O jeho práci vyšly monografie doplněné reprodukcemi jeho děl. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách OVM Vsetín, ČT Praha, Hypobank Bayreuth, Galerie Perrotti Linec, Galerie Senzio Muniaoni ve Florencii a jinde.