Marcela Vajceová-Hofmanová se narodila ve Zlíně v rodině akademického malíře Karla Hofmana. V letech 1956-60 studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, v letech 1961-67 pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslově v Praze u profesora Otto Eckerta. Přestože žila a tvořila převážně v Praze a Klánovicích u Prahy, charakterem svého díla patří Valašsku, kde v mládí načerpala tolik trvalých dojmů a citových zážitků, že její výtvarné dílo výrazně poznamenaly. Počátky její tvorby určovaly hladké vejčité tvary, které začala vytvářet po své studijní cestě do Skandinávie.
Začínala hladkými kamennými tvary, nejprve celistvými, později rozbitými průniky a hrou světel a dospěla až k torzům. Těžiště její keramické tvorby je převážně figurální povahy. Často se v ní objevují beránci, slepičky, zemité typy dívek a mužů, nevěsty, ale i jemné šperkovnice ve tvaru ořechů, dóz a květů fantastických tvarů. Vytvářela také užitkové artefakty – svícny, vázy, mísy, u nichž zdůrazňovala estetické a výtvarné kvality. Od r. 1968 se zúčastňovala výstav sochařské a keramické tvorby doma i v zahraničí, je nositelkou celé řady ocenění (k nejvýznamnějším patří zlatá medaile na Mezinárodním veletrhu řemesel v Mnichově v r. 1982).
Od r. 2000 žije ve Velkých Karlovicích na Soláni, kde zpřístupnila veřejnosti ateliér svého otce. V domě, jehož předchozím majitelem byl malíř Alois Schneiderka, je nyní expozice děl nejen její a jejího otce, ale i syna Ondřeje Vajce (1971-1993) a také prodejní galerie. V tomto „Valašském ateliéru u Hofmanů“ pořádá vernisáže, jejichž součásti je i hudba, zpěv, tanec a umělci, kterým Soláň učaroval. Podílela se na založení Kruhu přátel Karla Hofmana, které usiluje o oživení výtvarné tradice na Soláni a kolem něho a klade si za cíl popularizovat a rozšiřovat dokumentaci o životě a tvorbě malířů, spjatých se Soláněm, organizovat výstavy a kulturní akce výtvarného a národopisného zaměření. Patří k nejvýznamnějším iniciátorům a organizátorům Malířských cest kolem Soláně. Spolupracuje s horským hotelem Biocel a galeriemi v celé naší zemi.
Text: MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. 2001, s. 293.
Valašský atelier u Hofmanů [online]. [cit. 2012-05-16].
Další informace: FROLCOVÁ, Milada. Slovník žáků a absolventů Zlínské školy umění a SUPŠ ve Zlíně a v Uherském Hradišti (1939-2003). Uherské Hradiště : Slovácké muzeum, 2003, s. 89, 295.
MALÁ, Alena; Pavliňák, Petr. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců.1. vyd. Ostrava: Chagall, 2010, s. 278.
MALINA, Dalibor. Jen tak. Texty. 2004, č. 35 (podzim).
MALINA, Dalibor. Jubileum sochařky Marcely Vajceové-Hofmanové. Valašsko: vlastivědná revue. 2001/2, s. 40.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 293.
MIKULCOVÁ, Marie. Marcela Vajceová – Hoffmanová, akademická sochařka, keramička. Valašsko: Vlastivědná revue. 2011/2, č. 27, s. 39-40.
MIKULCOVÁ, Marie. Žena, pro niž se stal Soláň sluncem. Valašský deník. 2011, č. 278 (29.11.2011), s. 8.
Slovník českých a slovenských umělců 1950 – 2008. V – Vik. Ostrava: Chagall, 2008, s.
Valašský atelier u Hofmanů [online]. [cit. 2012-05-16].