Jaroslav Jeřábek

Jaroslav Jeřábek se narodil ve Valašských Příkazech a dětství prožil ve Valašských Kloboukách. V letech 1951-55 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, po roční přípravce nastoupil na malbu na pražské Akademii výtvarných umění k prof. Sychrovi, kterou absolvoval r. 1962. Poprvé vystavoval již za studií r. 1961 ve Valašských Kloboukách. R. 1975 se z Prahy vrátil do rodného kraje. Od r. 1979 žil s rodinou ve Slavičíně, kde učil na Základní umělecké škole.

Výtvarná tvorba Jaroslava Jeřábka je založena na uvážlivém přístupu ke kompozici, barevné střídmosti a na až sochařsky pojednané modelaci objemu. Pro jeho pražské období jsou typické obrazy, které vyvolávají často dojem zániku a zmaru, převládá černá a šedá barva. I jeho obrazy pro děti jsou kresleny černou tuší. Po návratu do domoviny se jeho projev projasnil a byl z něj cítit jednak vliv moderního umění, jednak lidové kultury. Často maloval figurální kompozice (lidoví muzikanti, pasáčci), místní architekturu, krajiny a valašské motivy.  Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách mnoha galerií.

Jaroslav Jeřábek byl zakládajícím a dlouholetým členem Výtvarného spolku Vincúch a členem Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí. R. 2019 byl Jaroslav Jeřábek vybrán odbornou porotou do nejužší nominace prestižní ceny Pro Amicis Musae. Hrál také na lidové dechové nástroje, na píšťaly a fujary.