Jaroslav Frydrych

Jaroslav Frydrych se narodil v Kroměříži. Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého Olomouc u Jana Zrzavého a potom na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Antonín Pelce. Po nucené desetileté přestávce z politických důvodů dosáhl absolutoria u profesora Antonína Strnadla. Žil v Rožnově a v letech 1957-68 byl zaměstnán v tamějším podniku Tesla. Jako malíř na volné noze začal působit až později, cesta za uměním jej přes akademické posluchárny přivedla do prostředí prostých lidí žijících na Valašsku dobíjejících si svůj denní chléb tvrdou prací.

V díle Jaroslava Frydrycha se odráží tvrdý život na Valašsku, doplňuje ho ale i prostá krása hor a povaha valašských lidí. Frydrychova tvorba se rodila přímo v jeho nitru poznamenaném chudobným mládím a neustálým hledáním svého místa v životě. Pilíři jeho díla byly portrétní kresba (převážně uhlem), figurální tvorba (s využitím různých technik) a krajinářská malba (olej, pastely). Zvláště jeho portréty vykreslují skutečný ráz doby a zároveň jsou cennou etnografickou dokumentací. Tváře lidí v jeho obrazech vypovídají o vztahu člověka k přírodě, k polím, loukám, lesu, k potokům i obloze. Maloval také portréty valašské krajiny, stromy na samotách, buky pasinčáky i stromy ochránce kolem starých chalup. Těmito výpověďmi překročilo jeho umění rámec regionality. Jaroslav Frydrych byl nejen dobrým portrétistou a krajinářem, ale i výborným muzikantem – cimbalistou rožnovského souboru Radhošť. Zemřel v Rožnově a pochován je na Valašském Slavíně.