Bohumil Kašlík
* 25.11.1894 Vidče – † 02.03.1974 Valašské Meziříčí
Působení: spisovatel kulturní organizátor, národopisný pracovník
Bohumil (Miloš) Kašlík se narodil ve Vidči v talentované rodině pokrokového učitele Hynka Kašlíka (1861-1943), jeho bratři Hynek (1904-1980) a Václav (1917-1989) rovněž významně ovlivnili valašský kulturní život. Miloš se po absolvování valašskomeziříčského gymnázia a složení učitelských zkoušek v Kroměříži stal učitelem Ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Byl rovněž výtvarně nadán a od mládí rád kreslil. Láska k výtvarnému umění (a rovněž hluboké přátelství s Jožkou Baruchem) jej přivedly ke studiu výtvarného umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. V. H. Brunnera, poté studoval i dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Po r. 1945 působil v četných komisích lidové tvořivosti a podílel se na organizaci Strážnických slavností a Valašského roku. Zemřel ve Valašském Meziříčí.
Miloš Kašlík se pod vlivem svého otce mnohostranně zapojil do umělecké a kulturní práce na Valašsku a významně přispěl k rozšíření zájmu o uměleckou tvorbu a tradice valašského lidu a k jejich zachování. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu a ochotnickému divadlu (sokolské divadlo ve Valašském Meziříčí povznesl na vysokou úroveň). Dále byl předsedou tamní muzejní společnosti a zasloužil se o opětné zpřístupnění sbírek veřejnosti a za nacistické okupace se v okruhu muzea soustředila vlastenecká, kulturní i odbojová činnost.
Zakládal valašské kroužky a v letech 1953-54 externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal scénář k filmu Valašské tance (spolupracoval na něm s bratrem Václavem) a jako školený kreslíř zachytil i tance, které již téměř vymizely – „valaský“, „metlový“, „obuškový“ i „zbojnický odzemek“. Vydal knihu Valašské povědačky (1933), kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí o valašských písních, tanci a architektuře.
Zdroje a bibliografie:
Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 14.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 126.
ŠTĚPÁNEK, Ladislav. Miloš Kašlík (1894-1974). Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně. 1994, s. 32-33.
Fotografie: Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 2002, s. 616.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 14.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 126.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 616.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 74.
FIALOVÁ, Vlasta. Miloš Kašlík a „Naše Valašsko“. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1954, roč. III, č. 1-4, s. 62-63.
KUBEŠA, Arnošt. Za Milošem Kašlíkem. Nové Valašsko. 1974, roč. 24, č. 11 ( 13.3.1974), s. 4.
KUNZ, Ludvík. Šedesát let Miloše Kašlíka. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1954, roč. III, č. 1-4, s. 62.
Miloš Kašlík Valašské povědačky. Literatura a umění. Naše Valašsko. 1937-1938, roč. IV, č. 1, s. 48.
ŠTĚPÁNEK, Ladislav. Miloš Kašlík (1894-1974). Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1994, s. 32-33.
Výročí kulatá a půlkulatá. Historie. Šipinky. 1999, č. 11, s. 12.
Výběrová bibliografie: Valašské povědačky. Valašské Meziříčí: Miloš Kašlík, 1934.
DLASK, Emil: Valašský skladatel J. N. Polášek a jeho dílo. Literatura a umění. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 4, s. 192.
DLASK, Emil: Hudební ruch na Valašsku v poslední době. Literatura a umění. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 4, s. 192.
„Fis – súsedku!“ Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 2, s. 53-55.
Jaké to bývalo u pana ředitele. Naše Valašsko. 1940, roč. VI, č. 3, s. 121-127. (František Táborský)
K 70. narozeninám Mistra J. N. Poláška. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 4, s. 177-181.
Kovářské výstrojky. Hlídka soupisová. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 2, s. 84-87.
Metlový. Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1939, roč. V, č. 1, s. 29-32.
Moje vzpomínky na Čeňka Kramoliše. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 3, s. 106-107.
Náměstí ve Valašském Meziříčí před 100 lety. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 3, s. 121-125.
Národopisné slavnosti ve Valašském Meziříčí ve dnech 13.-15. července 1951. Naše Valašsko. 1951, roč. XIV, č. 3 a 4, s. 153-156.
Národopisný kurs ve Zlíně. Literatura a umění. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 1, s. 44.
O prácu nejde. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 4, s. 188-190.
Rybářství na Valašsku. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 1, s. 16-27.
Salašnické vruby. Hlídka soupisová. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 1, s. 43-47.Stará pec. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1940, roč. VI, č. 2, s. 91-94.Stařenka Tichánkovi. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 3, s. 140-143.
Štíty valašských chalup. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 4, s. 158-175.
Talíře přečkaly hrad. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 2, s. 64-66.
Tufarnictví ve Valašském Meziříčí. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 2, s. 67-71.
Valašské tance : obuškový. Naše Valašsko. 1937-1938, roč. IV, č. 2, s. 77-82.
Valašsko bojuje za mír a novou kulturu. Naše Valašsko. 1951, roč. XIV, č. 1 a 2, s. 1-2.
Valašský odzemek. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 3, s. 120-123.
Valašský. Naše Valašsko. 1939, roč. V, č. 3, s. 107-115.
Valaští dobrovolci v letech 1918-1919. Naše Valašsko. 1939, roč. V, č. 1, s. 9-16.
Z historie gobelínové školy ve Valašském Meziříčí. Valašsko. 1954, roč. III, č. 1-4, s. 28-35.
