Milada Synková

Osobnost Slovenského národního divadla, Mgr. Milada Synková (roz. Cinková), se narodila v Bratislavě, ale dětství a značnou část mládí prožila s rodiči a čtyřmi sourozenci ve Vsetíně, který považuje za své rodné město a stále se tam vrací. Rodina Cinkova přesídlila na Vsetín r. 1938, když zde technický inženýr Albín Cink, získal místo ve Zbrojovce. Za 2. světové války Albín Cink jako vedoucí Kulturního sdružení zaměstnanců Zbrojovky významně podporoval českou kulturu a mladé umělce.

Milada Synková navštěvovala od šesti let hudební školu a na obecné škole vystupovala v několika dětských operách. Osm let studovala na vsetínském gymnáziu, kde zpívala ve smíšeném sboru pod vedením Stanislava Mráze a Jaromíra Dadáka. Po maturitě se rozhodla pro studium medicíny, které ale po čtyřech semestrech ukončila, a zapsala se ke studiu klavírní hry na Státní konzervatoři v Brně.

R. 1956 se manželem, fotografem a grafikem Ervínem Synkem, přestěhovali do Bratislavy, kde Milada Synková nastoupila jako zpěvačka Sboru Československého rozhlasu, který se po roce změnil na Slovenský filharmonický sbor. Současně s prací studovala na Filozofické fakultě Univerzity Komenského a věnovala se také zpěvu u profesorky Anny Korínské. R. 1963 pak nastoupila do Opery Slovenského národního divadla jako korepetitorka sólistů a její nepřetržité působení na tomto místě (v roce 2021 to bylo 58 let) je registrováno jako slovenský rekord.

R. 1969 byla také u zrodu již zaniklého souboru Camerata Slovaca, kde hrála na čembalo a klavír a působila jako korepetitorka. Jako pedagožka působila 35 let na katedře skladby a dirigování a na katedře zpěvu Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Od r. 1977 je členkou Zpěváckého sboru města Bratislavy, s nímž několikrát vystoupila i před papežem Janem Pavlem. Na základě úspěchu inscenace Figarova svatba (rež. Milan Sládek) v Koreji, opakovaně vedla interpretační kurzy slovanské hudby na univerzitě v Soulu.