Nový Hrozenkov

Městys Nový Hrozenkov leží 15 km od Vsetína v údolí Vsetínské Bečvy mezi Vsetínskými vrchy a Javorníky v nadmořské výšce 453 m. Jeho název se objevuje v podobě: Nowa Wes Rozinka (1649), Rozynkov (1670), Hrozinkov (1718), Rosinkow (1720), Hrozenkow (1751), Hrosenkau, Hrosinkau (1846), Neu Hrosenkau (1872) a je odvozen od křestního jména Roziny Petheové, manželky Mikuláše Pázmánye, jenž vlastnil vsetínské panství v letech 1637–1652. V obecní pečeti z r. 1748 je španělský štít, se třemi květy, půlměsícem a hvězdami.

Historie

Obec vznikla v období 1644–1649 z existujících rozptýlených pasekářských usedlostí, které do té doby patřily k Hovězí, a byla nejvýchodnější osadou vsetínského panství. R. 1666 bylo v obci 40 podsedků a 321 obyvatel, mezi poddanými bylo 9 tesařů, 6 tkalců, kovář, neckář, bednář a mlynář, dále 5 portášů, 2 hajní a gajdoš a fojtství v obci bylo dědičné. R. 1842 žilo v Novém Hrozenkově 3 319 obyvatel a Nový Hrozenkov byl s katastrem 8 062 ha největší obcí na Moravě. O část katastru přišla obec r. 1949 osamostatněním Karoliliny Huti (Karolinky). V letech 1849–1909 náležela obec k okr. Valašské Meziříčí a v letech 1855–1868 přechodně ke smíšenému okr. Vsetín. Od r. 1909 náleží obec okr. Vsetín.

Hospodářství

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo obdělávání půdy, chov hovězího dobytka, koz a ovcí. V období 1676–1714 byla v provozu vrchnostenská sklářská huť v údolí Břežitá, v nájmu skelmistrovské rodiny Majerů. R. 1842 bylo v obci 6 mlýnů a 8 pil a r. 1845 obdržela právo pořádat výroční trhy. V letech 1861–1862 zde postavila sklářská firma S. Reich sklářskou huť a byty pro své zaměstnance, r. 1873 zde pracovalo asi 100 zaměstnanců. V letech 1905–1914 byla na Čubově v provozu filiální továrna na nábytek z ohýbaného dřeva firmy Jakub a Josef Kohn s 60 zaměstnanci, převážně ženami. Další možnosti výdělku byly na pilách a při práci v lese.

Na přelomu 19. a 20. století byl Nový Hrozenkov průmyslově-zemědělskou obcí a jeho chov ovcí byl tehdy vůbec největší na Valašsku. R. 1911 se v obci uvádějí tyto živnosti: hodinář, 2 holiči, 8 hostinců, kolář, 6 kovářů, 4 krejčí, krupařství, 4 mlýny z toho 1 s valchou a 2 s pilou, nálev piva a kořalky, 10 různých obchodů, 5 obuvníků, 3 pekaři ad. Dále byl v obci lékař a 4 porodní báby. R. 1934 patřila k největším podnikům sklárna Karolinina huť firmy S. Reich se 485 zaměstnanci, parní pila Reichovy společnosti Foresta s 85 zaměstnanci a další 4 parní pily. Přesto vedle nedostatek pracovních příležitostí k několika vystěhovaleckým vlnám.

Školství

Za prvního učitele v Novém Hrozenkově bývá považován Ondřej Kantor (1690–1698), a v letech 1728–1753 se připomíná školní rektor Michal Vašata. R. 1858 byla postavena zděná školní budova se 3 třídami a bytem pro učitele. Obecná škola U Huti byla zřízena r. 1865 jako soukromá škola pro děti zaměstnanců sklárny, krátce zde byla i škola pro německé děti. R. 1928 byla pro školu U Huti postavena nová budova.

R. 1897 byla zřízena obecná škola ve Vranči a r. 1939 získala novou budovu, v níž se vyučovalo až do r. 1981. R. 1921 byla v Novém Hrozenkově zřízena měšťanská škola, první svého druhu na horním Vsetínsku. Její nová budova z r. 1934 slouží svému účelu dosud. R. 1925 byla v bývalé pobočce nábytkové továrny zřízena obecná škola na Čubově a postupně byly v jednotlivých údolích budovány další školy, r. 1903 byla postavena obecná škola ve Stanovnici a r. 1927 obecná škola v údolí Bzové, takže ve 30. letech 20. století bylo v obci až 7 škol. Školy v Bzové, Stanovnici a U Huti připadly obce r. 1949 dnešní Karolince.

Farnost

Nový Hrozenkov býval součástí vsetínské farnosti, po výstavbě kostela v Hovězí příslušel k tomuto kostelu. R. 1752 byl v Novém Hrozenkově postaven dřevěný kostel a místní lokálie byla na samostatnou farnost byla povýšena r. 1784. R. 1789 byl dokončen zděný kostel sv. Jana Křtitele nedaleko původního dřevěného kostela. Obyvatelstvo Nového Hrozenkova bylo převážně katolického vyznání, r. 1900 zde žilo 4 813 katolíků, 63 židů a 16 evangelíků.

Spolky

V obci působila řada spolků, některé z nich na území celé obce, jiné pouze ve sklářské kolonii. K nejstarším patřil Tovární hasičský sbor sklárny (1880), Pěvecký a hudební spolek sklárny (1888), Dobrovolný hasičský sbor (1895) a Jednota pro zbudování kaple v Karolinině Huti (1896), dále zde byly odbory Sokola (1910) a Orla (1911), Hospodářská besídka (1911), Sdružení venkovské omladiny (1911). Za první republiky rozvíjela činnost Dělnická tělocvičná jednota Karolinina Huť (1920), Jednota Čs. Orla (1921), Stavební družstvo sokolovny (1925), místní Čs. Červený kříž (1926), Místní jednota Čs. obce legionářské (1930), Fotbalový klub Valašská Slavia (1932) ad.

Občanská vybavenost

Po r. 1945 odešlo mnoho obyvatel do pohraničí. Po oddělení Karolininy Hutě r. 1949 zůstal v obci z průmyslových podniků pouze np. Valašské pily a družstvo Beskyd zabývající se výrobou nábytku. JZD v Novém Hrozenkově bylo založeno r. 1959. Po r. 1960 se rozvinula výstavba domů a bylo postaveno nákupní středisko. V 80. letech byly vybudovány tenisové kurty, areál s lyžařskými vleky, školní pavilon a kotelna. V 90. letech došlo k výstavbě vodojemu a vodovodní sítě na Čubově, rozšíření zdravotnického střediska, přístavbě rehabilitačního oddělení ad. R. 1948 získala obec  status městyse, který jí byl vrácen r. 2006. K 1. 1. 2020 žilo v obci 2612 obyvatel. 

Památky

K historickým pamětihodnostem náleží kromě kostela roubené chalupy čp. 452 a čp. 451 ve středu obce, z nichž poslední byla upravena jako památník malíře Antonína Strnadela. Poblíž kostela je pomník padlých v 1. světové válce, na hřbitově společný pomník partyzánů. Další pomníky partyzánského odboje se nacházejí na Beskydě, ve Vápence a na Kladňačce, před budovou školy je pomník kapitána 1. čs. armádního sboru v SSSR Vladislava Perutky. Dobře je známo i umělé jezero Na Stanoch vyhloubené v souvislosti s výstavbou vodního díla Karolinka-Stanovnice.