Hubert Gessner

Narodil s v barvířské rodině Gessnerů, která se usadila ve Valašských Kloboukách r. 1792. V letech 1885-89 studoval na státní německé průmyslové škole v Brně a pak pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Otto Wagnera. Již během studií spolupracoval s bývalými spolužáky Aloisem Ludvigem a Otokarem Bémem a také se svým mladším bratrem Franzem Gessnerem (1879-1975). Usadil ve Vídni a podílel se na utváření její tehdejší podoby. Jako přítel Viktora Adlera pracoval často pro sociálně demokratickou stranu. Zemřel ve Vídni.

Hubert Gessner je považován za jednoho z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století. Na přelomu století tvořil v secesním duchu a na průčelí aplikoval historizující schémata. Jako jeden z prvních architektů ve střední Evropě se ale začal orientovat ke geometrizující moderně. Jeho dílo inspirovalo a ovlivnilo celou řadu dalších architektů.
V letech 1904-07 pracoval na kroměřížském Zemském léčebném ústavu Františka Josefa I. pro choromyslné včetně ústavního kostela sv. Cyrila a Metoděje – dnešní Psychiatrická léčebna Kroměříž. Jedná se ve své době o největší stavební dílo na Moravě. V letech 1903-05 byla podle jeho projektu postavena nemocenská pokladna v Brně, dále projektoval brněnské ústřední lázně (1907), četné průmyslové objekty, např. areál pražské pekárny F. Odkolka (1908-18) a další stavby na Moravě a i ve Slezsku. Je autorem hotelu Jindřichův dvůr v Novém Jičíně (1906) a Brattmannovy vily a obchodního domu na náměstí ve Valašských Kloboukách.