Cyril Mach

Cyril Mach se narodil ve Starých Smrkovicích u Nového Bydžova jako syn kočího na panském dvoře. Po obecné škole studoval na gymnáziu v Novém Bydžově a pak učitelský ústav v Kutné Hoře. Jeho prvním učitelským místem byla Valašská Bystřice na Valašsku, které si upřímně zamiloval. Z Kněhyněk na Bečvách musel narukovat na frontu 1. světové války, zranění nohy si léčil v Trutnově, kde se setkal se svou budoucí ženou, rovněž učitelkou. Společně se pak vrátili na Valašsko. Od r. 1920 byl řídícím učitelem na základní škole v Zákopčí (Hutisko-Solanec) a Valašsku spolu se ženou zasvětili celý život. Učitelské povolání vykonával s láskou, při výuce používal moderní pedagogické metody a celkově se snažil zmírnit bídu valašského lidu. Za pomoci Červeného kříže koupil pozemek u školy a přeměnil jej na hřiště pro děti, psal aktivně do novin, pořádal přednášky a pomocí přátel v rozhlase zviditelnil tento zapadlý kout ČR po celé zemi.

Jako sportovní organizátor a aktivní sportovec se zasloužil se o rozvoj lyžování v regionu a lze tvrdit, že právě Cyril Mach založil tradici zimních sportů v krajině pod Radhoštěm. Pozornost věnoval i turistice a byl činný v Sokole. Zajímal se i o národopis a fotografování a svým nadšením strhával k spolupráci i občany Zákopčí. Společnými silami zde byl vybudován r. 1921 Masarykův památník a r. 1926 první pomník Charlotty G. Masarykové.

Jako hluboce přesvědčený vlastenec se neváhal zapojit do odbojové činnosti. Za okupace organizoval přechody vlastenců přes hranice a sám jako nebojácný horský vůdce pomáhal těm, kteří po 15. březnu 1939 prchali před nacismem. Po vyzrazení odbojové činnosti musel Cyril Mach změnit působiště a přemístit se na školy ve vnitrozemí, posléze provozoval kantořinu v samotné Praze (učil na Vinohradech a na Vyšehradě). Na výzvu pražského rozhlasu o pomoc v květnu 1945 se přidal k boji o rozhlas. Právě tam padl po svržení leteckého torpéda z německého letadla. Je pohřben v hromadném hrobě pražských bojovníků Květnové revoluce z r. 1945. Posmrtně byl uctěn Československým válečným křížem a prsť ze společného hrobu byla přenesena na Valašský Slavín, kde mu byl vybudován pomník. Na škole v Zákopčí je umístěna pamětní deska.