Eduard Peck

Eduard Peck se narodil ve Vrahovicích u Prostějova, kde jeho otec působil jako učitel. Dětství prožil ve Štípě a ve Zlíně, vystudoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a učitelský ústav v Brně. Jako učitel působil v letech 1876-88 ve Vizovicích, kde sbíral pohádky a písně, které vydal pod názvem Valašské národní písně a říkadla s nápěvy do textu vřaděnými (1884). V následujících letech pedagogicky působil v Holešově, v Domaželicích u Dřevohostic a v Kroměříži. R. 1892 vydal publikaci Okresní hejtmanství Holešovské a monografii Lid na Vizovsku. R. 1913 odešel do výslužby a přestěhoval se s rodinou do Prahy, kde také zemřel.

Během života nashromáždil značné množství národopisného materiálu, sbíral především lidové výšivky a součásti krojů, také lidová vyprávění či informace o lidovém léčitelství a léčivých bylinách. R. 1889 uspořádal ve školní budově v Holešově ze svých sbírek výstavu starožitností, tj. první národopisnou výstavu na Moravě. Zabýval se také archeologií a numismatikou.