Bohumír Kupka

Narodil se jako třetí dítě hrnčíře a pozdějšího správce nemocenské pokladny Josefa Kupky a jeho ženy Aurelie. Studoval Státní odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí u arch. Emanuela Pelanta a poté odešel na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde v letech 1926-29 studoval u Pavla Janáka. Pracoval v různých ateliérech (mj. Pisch). V letech 1929-41 učil na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Byl autorem vítězného návrhu na nejmenší byt pro Výstavu soudobé kultury v Brně.

Navrhl řadu interiérů, dále pak vily, školy na Valašsku (Nový Hrozenkov, Valašská Bystřice, Zubří), i obchodní domy ve Valašském Meziříčí. V době, kdy pracoval jako učitel si projektoval a za pouhých deset týdnů nechal postavit vlastní dům. Jedná se o čistý příklad funkcionalistické architektury. Vzorem mu bylo sídliště Nový dům v Brně (1928) a kolonie rodinných domů Baba v Praze (1929-32), kterou společně s dalšími autory navrhoval jeho učitel Pavel Janák. Rodinný dům, který se nachází ve Valašském Meziříčí-Krásně, je nyní prohlášen za kulturní památku.
Bohumír Kupka je jedním z tvůrců návrhu legionářského památníku na Masarykově ulici ve Valašském Meziříčí. Nápisy na pomníku připomínají místa nejdůležitějších vítězných bitev legionářů na jednotlivých válečných frontách první světové války. Je autorem řady článků a přednášek o moderním bydlení a výtvarném umění. Navrhoval také divadelní scény – za scénu pro Čapkovu hru RUR získal 1. cenu České obce sokolské. Byl veřejně aktivní především jako člen Sokola.

Za německé okupace se zapojil do odbojového hnutí v rámci Obrany národa. Po zatčení v říjnu 1941 byl odeslán s označením „návrat nežádoucí“ do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel.