Erich Schön-Kulka se narodil ve vsetínské židovské rodině Vítězslava a Malvíny Schönových jako nejmladší z pěti sourozenců. Absolvoval reálné gymnázium ve Valašském Meziříčí, poté obchodní školu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Následně si dodělal dřevařský kurz a stal se exportním úředníkem ve dřevozpracujícím průmyslu. V letech 1939-45 byl vězněn v nacistických koncentračních táborech, kde zahynula většina členů jeho rodiny. Z „evakuačního“ transportu z Osvětimi v lednu 1945 se zachránil spolu se svým synem Ottou, když vyskočili z vlaku v Ostravě. Do konce války se pak skrývali u přátel na Valašsku. Na památku manželky Elly, která válku nepřežila, zvolil druhé příjmení podle jejího jména za svobodna – Kulka.
Po válce se vrátil ke svému původnímu povolání exportního úředníka a pokračoval i v aktivní činnosti pro sionistické hnutí. Zkušenosti z koncentračních táborů se staly námětem jeho dokumentárních a reportážních próz. Publikováním válečných zážitků a snažil se vychovávat a vzdělávat židovskou mládež. Společně s Otou Krausem napsal knihu Továrna na smrt (1. vyd. 1946, přeloženo do mnoha světových jazyků) – dokumentární svědectví o vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau (Osvětim). Zvláštní kapitolou knihy je historie a zánik „českého rodinného tábora“, popisující vyhlazení tisíců českých Židů. Kniha Soudcové, žalobci a obhájci (1966) pojednává o frankfurtském procesu s osvětimskými zločinci, odvaha a houževnatost jednotlivce je pak zachycena v knize Útěk z tábora smrti (1966). Jeho dokumentační činnosti byla po r. 1968 vyhodnocena jako „sionistické spiknutí“ a Erich Kulka byl nucen opustit Československo. Nějaký čas žil ve Vídni, kde působil v rádiu Svobodná Evropa, poté odešel do Izraele, kde pokračoval ve výzkumné činnosti na Hebrejské univerzitě.
Další kniha Židé v československé Svobodově armádě (1977, 1979) vyšla v exilovém nakladatelství a v samizdatu a jedním z jeho děl je i dokumentační projekt Boj českých Židů proti nacismu. V Izraeli patřil k nejaktivnějším členům Sdružení československých imigrantů a Ligy izraelsko-československého přátelství a za celoživotní dílo mu byl r. 1989 udělen univerzitou v Chicagu čestný doktorát. R. 1993 na Hebrejské univerzitě založil nadaci, která uděluje ceny doktorandům za vynikající práce v oblasti výzkumu dějin českých Židů a holocaustu. Jeho vědecká knihovna je uchována v izraelském památníku Bejt Terezín a jeho archív v Centrálním archivu Památníku holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. Zemřel v Jeruzalémě.
Jeho syn Otto Dov Kulka (1933-2021) odešel do Izraele již r. 1949 a působil jako univerzitní profesor historie na Hebrejské univerzitě.
Text: PIPEREK, Lubomír Filip. Kdo byl dr. Erich Schön – Kulka? Valašsko: vlastivědná revue. 2000/1, s. 41-42.
Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2014 [cit. 2015-03-23].
Zdroj fotografie: Erich Kulka, 1993, Wikimedia Commons.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011.
KARTOVÁ-NOVOTNÁ, Drahomíra. Mozaika osobních vzpomínek na pana Ericha Kulku. Valašsko: vlastivědná revue. 2000/1, s. 42-43.
PIPEREK, Lubomír Filip. Kdo byl dr. Erich Schön – Kulka? Valašsko: vlastivědná revue. 2000/1, s. 41-42.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 90-91.
Výběrová bibliografie: Továrna na smrt: dokument o Osvětimi. 6. dopl. vyd. Praha: Naše vojsko, 1959, 300 s. (spolu s Otou Krausem)
Útěk z tábora smrti: Osvětim 1944. Praha: XYZ, 2011, 275 s.
Zánik českého rodinného tábora v Osvětimi. Vsetín: s.n., 1998, 32 s.
Židé v československém vojsku na Západě. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1992, 254 s.