Valašská Polanka leží 9 km jižně od Vsetína v nadmořské výšce 388 m. Název obce se objevuje ve starších latinských pramenech v podobě Polanka (1361), Polenka (1363), Polanky (1367), v českých pramenech v podobě Polanka (1481, 1670, 1718, 1846, 1872, 1881, 1893). Název je odvozen od slova polana, což znamená pole obklopené lesem. R. 1929 došlo ke změně názvu obce na Valašskou Polanku, patrně k odlišení názvu železniční zastávky stejného jména.
Ve znaku obce z r. 1999 je v tmavomodrém pozadí vyobrazen beránek, radlice a vozové kolo.
První písemná zmínka o obci je v listině papežské kurie z r. 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích. Valašská Polanka ležela na rušné cestě, vedoucí ze Vsetína do Brumova a dále do Uher. Obec byla součástí vizovického paství do r. 1574, kdy byla připojena spolu s Leskovcem k panství Brumov. Při vpádu Tatarů r. 1663 bylo ve Valašské Polance údajně zabito nebo odvlečeno téměř 100 obyvatel a vypáleno 22 domů.
Od svého vzniku měla obec zemědělský charakter. V 19. století zde byla rozšířena domácká výroba šindelů, kapesních nožů, lněného a konopného plátna a dřevěného uhlí. R. 1911 se ve Valašské Polance uvádějí 3 hostince spojené s řeznictvím, kovář, 2 mlynáři, obchod se smíšeným zbožím, obchod s vejci, 3 obchody s textiliemi, pekař, řezník a stolař.
Škola byla v obci postavena r. 1778. V současné době se zde nachází úplná základní škola, do které jsou rovněž přiškoleni žáci z Leskovce, Lužné, Seninky a částečně z Prlova. Obec původně náležela do obvodu fary ve Vizovicích. R. 1778 byla v obci zřízena místní duchovní správa a postaven kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Dnešní velikost získal kostel dostavbou r. 1802 a r. 2000 pak byla ke kostelu přistavěna a vysvěcena věž. Pod farnost Valašská Polanka spadají také obce Lužná, Leskovec a Seninka.
V obci působí spolky: Sbor dobrovolných hasičů (1907), TJ Sokol Valašská Polanka, Myslivecký spolek Hrubá dolina Valašská Polanka, amatérský národopisný soubor Polačan a dechová hudba Polačanka. K 1. 1. 2022 měla obec 1 463 obyvatel.
K pamětihodnostem obce patří kostel sv. Jana Křtitele. Před kostelem je umístěn kamenný kříž z r. 1779, na němž je vyobrazen znak rodu Illeshazy a je registrován jako kulturní památka. V dolní části obce se nachází pomník obětem 1. a 2. Světové války. V obci jsou dosud živé lidové tradice jako masopust, velikonoční obchůzka, dožínky a mikulášská obchůzka.