Marie Podešvová, rozená Jarušková, se narodila v Praze, ale své dětství a mládí prožila v Brně. Její otec, administrativní ředitel Lidových novin, ji od dětství seznamoval s literaturou. Navštěvovala gymnázium a rok studovala také v Paříži na Institutu Maintenom. Byla jednou z prvních hereček českého němého filmu – pod pseudonymem Marie Jensenová, který užívala i při literární tvorbě, hrála např. v pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků či Sněhová Růženka (oba 1922). R. 1926 se provdala za akademického malíře Františka Podešvu, s nímž žili zpočátku v Praze. Od r. 1938 žili manželé Podešvovi trvale na Soláni ve Velkých Karlovicích, kde se jejich dům stal kulturním centrem. Podnikali taky řadu cest po Evropě a asijském Rusku.
Od samého počátku své literární práce spolupracovala Marie Podešvová s Československým rozhlasem a televizí a publikovala v řadě novin a časopisů (např. Salon, Rozkvět, Květy, Literární noviny, Ostravský večerník ad.). V letech 1925-37 redigovala revue Salon, 1927-32 týdeník Rozkvět. Věnovala se i překladům z francouzštiny a ruštiny.
I když drobné práce publikovala již od 30. let, důkladněji se literární tvorbě začala věnovat až od poloviny 50. let – knižně debutovala r. 1959 románem Poslední rok. Její knižní dílo se skládá z tvorby povídkové (U nás na kotárech, 1961), románové (Jeden život, 1975; Kam vede cesta, 1973), memoárové (Malířův život, 1973; Mapy ráje, 1981) a z tvorby pro děti (Zuzajda a Jurajda, 1962). Charakterizuje ho autorčina láska k Valašsku a dobrý pozorovatelský talent. V jejím díle je zobrazen život obyvatel Beskyd ve spojení s přírodním a sociálním vývojem. Pro jazykový projev je typické užívání metafor, zdrobnělin, odpovídajících lyrickému vidění skutečnosti, valašský dialekt prvních próz je později vystřídán obecnou češtinou. Život Marie Podešvové skončil ve Valašském Meziříčí, její ostatky byly uloženy na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Text: MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 219.
Slovník českých spisovatelů: díl 2. Praha: Brána, 1998, s. 239-240.
Fotografie: Autority. Souborný katalog ČR, Národní knihovna.
Další informace: BABLEROVÁ, Hana. Spisovatelka Marie Podešvová. Olomouc, 1985. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Josef Galík, CSc.
Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Čs. spisovatel, 1985, s. 482-483.
HASALÍK, Radek. K osobnostem Valašského Slavína. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2002, s. 40-41.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 47.
Malá československá encyklopedie: IV. díl. Praha: Academia, 1986, s. 940-941.
MÁLKOVÁ, Iva, Svatava URBANOVÁ a kol. Literární slovník severní Moravy a Slezska: 1945-2000. Olomouc: Votobia, 2001, s. 225-226.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 219.
NOSOVÁ, Ivana. Prozaička valašského lidu Marie Podešvová. Diplomová práce. 1986, 71 s.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 627.
SLOVÁČKOVÁ, Dáša. Marie Podešvová a Valašsko. Diplomová práce, 60 s.
Slovník českých spisovatelů: díl 2. Praha: Brána, 1998, s. 239-240.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města, 1998, s. 83.
ŠULEŘ, Oldřich. Paměť domova. 1. vyd. Opava: Optys, 199, s. 167, 182, 198-202.
MALÉŘ, Josef. Film o filmu s Marií Podešvovou. Region Valašsko. 1995, č. 20 (16.5.1995), s. 5.
MALINA, Dalibor. Sto let od narození spisovatelky Marie Podešvové. Valašsko: vlastivědná revue. 2001/1, s. 45-46.
Marie Podešvová na Valašský Slavín. Naše Valašsko. 1995, č. 20 (16.5.1995), s. 6.
Marie Podešvová. Informační zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1987, č. 6, s. 27-28.
MIKULCOVÁ, Marie. K 95. výročí narození Marie Podešvové. Region Valašsko. 1996, č. 25 (18.6.1996), s. 13.
MIKULCOVÁ, Marie. Když zvoní hrana. Region Valašsko. 1994, č. 44 (2.11.1994), s. 5.
MIKULCOVÁ, Marie. V Rožnově zavzpomínají na Marii Podešvovou. Jalovec. 2011, roč. VIII, č. 25 (21.6.2011), s. 4.
RUDA, Zdeněk. Marie Podešvová. Valašsko. 1959-1961, roč. VIII, s. 99.
Zemřela spisovatelka Podešvová. Region Valašsko. 1994, č. 43 (26.10.1994), s. 1.
Slovník českých spisovatelů po roce 1945 [online]. 2006-2008 [cit. 2014-11-03].
Výběrová bibliografie: Jeden život. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1975, 158 s.
Jen jednu růži. Výbor z povídek. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1979, 255 s.
Kam vede cesta. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1973, 219 s.
Když slunce září. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1978, 231 s.
Malířův rok. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1973.
Mišulova kouzelná křída. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1968, 83 s.
Poslední rok. 1. vyd. Ostrava: Kraj. nakladatelství, 1959.
Poslední rok. 2. vyd. Ostrava: Profil, 1974.
Prsten. 1. vyd. Praha: Čs. spisovatel, 1974, 159 s.
Setkání. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1971, 128 s.
Skleněná duha. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1966, 182 s.
U nás na kotárech. Ostrava: Kraj. nakladatelství, 1961, 136 s.
Zlatá brána. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1984.
Zuzajda a Jurajda. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1962. 159 s.
Bouře. Dolina Urgatina. 1948, roč. II, č. 3-4, s. 87-88.
Jaroslav Křička a Soláň. Dědina pod Beskydem. 1957, č. 9 (listopad), s. 21-23.
Nám, nám koleda. Dolina Urgatina. 1946-1947, roč. I, č. 5, s. 97-99.
Napsali nám. Spektrum Rožnovska. 1993, č. 9, s. 2.
Odraziště bohů. Dědina pod Beskydem. 1955, č. 4 (září), s. 56-57.
Podzim. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1948, roč. XI, č. 3-4, s. 170-173.
Pozdrav mistru Křičkovi. Valašsko. 1952, roč. I, č. 3-4, s. 118.
Vzpomínka a dík. Dědina pod Beskydem. 1955, č. 3 (květen), s. 2-3.
Z karlovského humoru. Dolina Urgatina. 1946-1947, roč. I, č. 3, s. 65-67.
Zpívej, jarní slavíčku. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 3-4, s. 64.
František Podešva – manžel