RATIBOŘ

Obec leží 6,5 km západně od Vsetína v Hostýnských vrších, nadmořská výška obce je 343 m. V obecní pečeti z r. 1748 je květ lučního zvonku, r. 1998 byl obci udělen znak, který obsahuje tři květy zvonku a královskou korunu.

Poprvé se se jménem Ratiboř setkáváme v listině českého krále Václava III. z r. 1306, v níž založil na soutoku Ratibořky a Bečvy cisterciácký klášter Thronus Regis (Králův trůn), k jehož výstavbě ale nedošlo. Je ale pravděpodobné, že potok Ratibořka byl pojmenován podle již existující osady.

Roku 1516 bylo ve vsi 11 usedlostí a r. 1585 se v Ratiboři připomíná vrchnostenský dvůr. R. 1644 bylo v Ratiboři již 27 usedlostí, ale kvůli účasti ve „valašských povstáních“ za třicetileté války byli 4 majitelé usedlostí popraveni a jeden zahynul v bojích. Dle urbáře vsetínského panství z r. 1657 bylo v Ratiboři 14 sedláků, 13 podsedníků a dvůr velkostatku Vsetín.

Před r. 1781 obyvatelé vsi náleželi k obvodu římskokatolické farnosti v Pržně, ale navzdory rekatolizaci po třicetileté válce zůstali téměř všichni obyvatelé tajnými evangelíky a po vydání tolerančního patentu se přihlásili k luterské konfesi. R. 1782 byl v Ratiboři postaven dřevěný kostel bez věže a r. 1783 zděná fara. Nynější zděný kostel v Ratiboři byl postaven v letech1842–1861. Jako památka je chráněn kámen zazděný za oltářem, v němž byly v dobách pronásledování evangelíků ukrývány náboženské knihy.

V letech 1849–1909 náležela Ratiboř k politickému okresu Valašské Meziříčí a k soudnímu okresu Vsetín, od r. 1909 náleží k politickému okresu Vsetín. První školní budova byla postavena r. 1783 v místech dnešní evangelické fary, tato škola byla zbořena r. 1867 a ještě téhož roku byla postavena nová škola. Tato budova byla r. 1929 zbořena a na jejím místě byla postavena nynější pětitřídní škola pro první stupeň. V levé části semetínského údolí, která náležela do r. 1949 k Ratiboři, byla škola postavena r.  1898.

Ve 2. pol. 19. století emigrovaly desítky rodin do Texasu. V obci byla rozšířena domácí výroba kapesních nožů, dřevěného nářadí, metel, košů a špejlí. R. 1881 byla v Ratiboři zřízena pobočka továrny na výrobu nábytku firmy Jakub a Josef Kohn a koncem 19. století byla v Ratiboři v provozu Thonetova parní loupárna proutí, jež zpracovávala produkci vrbových plantáží u Jablůnky. R. 1911 se v obci uvádí tyto živnosti: 5 hostinců, 2 kováři, 3 krejčí, 1 mlýn s pilou, 4 obchody se dřevem, 5 obchodů se smíšeným zbožím a 1 se střižným, 1 obuvník, 2 pekaři, 1 sedlář a 1 porodní asistentka. Od r. 1890 působil v Ratiboři Sbor dobrovolných hasičů.

Roku 1930 byla provedena ve středu obce elektrifikace, která byla rozšiřována do vedlejších údolí a na samoty. Od 30. let byla v obci výrobna dřevěných hrábí a vidlí a od r. 1938 pila. R. 1939 bylo otevřeno kino patřící hasičskému sboru, r. 1946 zřízen místní rozhlas. Mnozí obyvatelé dojížděli do továren ve Vsetíně a v Jablůnce. R. 1945 odešlo na 90 rodin do českého pohraničí, hlavně do okresů Vítkov, Odry, Znojmo a Šumperk.

Po r. 1960 v Ratiboři proběhl rozsáhlá výstavba rodinných domků, postupně bylo vybudováno širokoúhlé kino, požární zbrojnice, tělocvična, budova dnešního obecního úřadu aj. Po r. 1989 pokračovalo rozšiřování vodovodu, plynofikace, kabelizace televizních a telefonních rozvodů a byla zahájena výstavba kanalizace a čističky odpadních vod. K 1.1.2020 žilo v Ratiboři 1847 obyvatel.

Zdroj: Ladislav Baletka, Okres Vsetín, 2002