Zdeňka Straškrabová (roz. Zouharová) se narodila v Brně. R. 1940 se rodina přestěhovala do Vsetína, kde její otec začal pracovat ve Zbrojovce. Nadání měla po otci, který už v Brně zpíval a hrál v ochotnickém souboru a v tom pokračoval i ve Vsetíně, kde se stal významnou kulturní osobností. Dcera Zdeňka navštěvovala ve Vsetíně tzv. Dolní školu a od 3. třídy zpívala v dětském pěveckém sboru, který vedli pan řídící Křenek a pak učitel Dostál. R. 1948 ji zde objevil Alois Cepek a přivedl k Michálkově muzice. O rok později už vystupovala jako zpěvačka a tanečnice souboru Vsacan, kterému zůstala – přes řadu nabídek z jiných souborů – věrná celý život.
Ve Vsetíně vystudovala gymnázium (1949) a vyšší sociálně-výchovnou školu (1953), v Kroměříži učitelský ústav (1964) a poté zde učila v mateřské škole, kde založila dětský soubor Zahradníček. Ve Vsacanu poznala i svého muže PhMr. Ivana Straškrabu, který zde hrál na housle a řadu let byl jeho organizačním vedoucím. Provdala se r. 1953, má dvě děti. Jako zpěvačka vystupovala i s jinými soubory (BROLN, Technik) a získala mnoho ocenění na domácích i zahraničních soutěžích. Spolupracovala s rozhlasem i televizí a dodnes je platnou členkou a jedinou sólovou zpěvačkou souboru. V lednu r. 2004 jí bylo uděleno čestné občanství města Vsetína za přínos v oblasti kultury.
Text: MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 260.
MALINA, Dalibor. Také písničky mají křídla. Valašsko: vlastivědná revue. 2004/2, s. 50-51.
Fotografie: Valašský deník [online]. 2013-10-10 [cit. 2014-03-17].
Další informace: BURDA. Michal. Ve Vsacanu jsem zůstala kvůli skvělým lidem. Potkala jsem zde i manžela. Valašský deník [online]. 2013-10-10 [cit. 2014-03-17].
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 112.
MALINA, Dalibor. Také písničky mají křídla. Valašsko: vlastivědná revue. 2004/2, s. 50-51.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 260.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 200, s. 144.