Zdeněk Kovář

Zdeněk Kovář se narodil v početné rodině ve Vsetíně. Vyučil se ševcem a strojním zámečníkem, poté nastoupil na zlínskou Školu umění, kde v letech 1939-44 studoval pod vedením sochaře prof. Vincence Makovského kamenosochařství a restaurátorství. Pracoval jako průmyslový výtvarník ve strojírenských závodech. Později byl několik let profesorem na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Ve Zlíně založil r. 1959 speciální ateliér tvarování strojů a nástrojů, který byl detašovaným ateliérem Vysoké školy uměleckoprůmyslové a od r. 1981 se stal její katedrou, v jejíž čele pak stál až r. 1989.

Byl klíčovou osobností českého průmyslového designu, spolupracoval s řadou českých a slovenských podniků (např. Tesla Liptovský Hrádok, Prešovské strojírny, Kovo Beznec, Tatra Kopřivnice, Let Kunovice). Těžiště Kovářovy designérské tvorby tkví ve tvarování nástrojů a nářadí, při němž začal uplatňovat ergonomická hlediska, navrhl řešení mnoha nástrojů, strojů a přístrojů, včetně automobilů Tatra 603 a 137, nebo chirurgických pomůcek.

Ve volné tvorbě se věnoval portrétu, figurální plastice s pracovní tematikou a svá umělecká díla vystavoval na řadě kolektivních i samostatných výstav, přičemž přes 40 výstav realizoval v zahraničí. Jeho plastiky, sousoší a reliéfy zdobí řadu měst. Byl nositelem několika vyznamenání doma i v cizině (např. Řád práce, Národní umělec aj.). Zemřel ve Zlíně.