Vlastimil Brodský

Jeden z našich největších herců se narodil v Hrušově u Ostravy, od mládí se však hrdě hlásil ke svému valašství, protože se v 6 letech ze zdravotních důvodů načas přestěhoval k babičce do Vsetína-Rokytnice. Zde prožíval prázdniny a často na Valašsko jezdil i jako dospělý. Byl jedináček, oba rodiče byli nadšenými divadelními ochotníky, syn ale měl rád tanec a Freda Astaira. Když mu bylo čtrnáct, přestěhovali se do Prahy. Jako gymnazista se naučil step a tančil v nočních barech. Následně se přeci jen rozhodl pro divadlo a začínal v Herecké škole E. F. Buriana (1940-41).

Jako profesionál prošel Větrníkem, Pražským dětských divadlem Míly Mellanové, Pražským divadelním studiem a Nezávislým divadlem (1941-46), Divadlem satiry (1946-47), opět u E. F. Buriana (1947-48) a s pomocí Jiřího Frejky nakonec zakotvil u Vinohradského divadla (1948-84); hostoval i na scéně Národního divadla. Hrál ve 150 filmech, v řadě televizních inscenací a rozhlasových relací. Jeho hlas můžeme slyšet z nesčetných zvukových dokumentů. Jako jediný český herec získal cenu Berlínského mezinárodního filmového festivalu Zlatý medvěd za roli v německém filmu Jakub lhář (1975). R. 2002 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto. K dalším významným oceněním patří: Zlatá nymfa (1984) za Tažné ptáky na MFF v Monte Carlu, titul Národního umělce (1988), dvě platinové desky za jedinečný přednes v oblasti mluveného slova, Cena Thálie (1997), Medaile „Za zásluhy“ (2001) a na karlovarském MFF Cena za mimořádný umělecký přínos světovému filmu (2002) in memoriam. Ojedinělá byla rovněž jeho práce v rozhlase, kde několik desítek let (od r. 1960) jako skřítek Hajaja předčítal každý večer dětem pohádky na dobrou noc.

Z rozvedeného prvního manželství s tenistkou Bíbou Křepelkovou pochází jeho syn Marek Brodský a z rozvedeného druhého manželství s herečkou Janou Brejchovou pochází jeho dcera Tereza Brodská. Dne 20. dubna 2002 spáchal na své chalupě ve Slunečné u České Lípy sebevraždu, ve Slunečné je také pohřben.

Herecká filmografie (výběr):
Kam čert nemůže (1959), Kdyby tisíc klarinetů (1964), Bílá paní (1965), Ostře sledované vlaky (1966), Rozmarné léto (1967), Skřivánci na niti (1969), Noc na Karlštejně (1973), Tři chlapi na cestách (1973), Ať žijí duchové (1977), Tažní ptáci (TV, 1983), Rozpuštěný a vypuštěný (1984), Babí léto (2001).