Vladimír Petřek

Kněz a mučedník Vladimír Petřek pocházel z rodiny rožnovských Petřeků, otec Josef Petřek byl učitelem a rodina se hodně stěhovala. Vladimír se narodil jako druhý potomek z deseti dětí v Hodolanech (dnes místní část Olomouce). Od dětství projevoval hluboké náboženské cítění a výjimečné studijní nadání. Studoval na gymnáziu v Olomouci, zaměřil se na studium literatury, ale byl nadán i jazykově, později ovládal deset jazyků vč. hebrejštiny a klasické řečtiny.

Díky rodinnému přátelství s knězem Matějem Pavlíkem (později biskupem Gorazem) studoval v Jugoslávii, absolvoval teologické lyceum ve Sremských Karlovicích a teologickou fakultu v Bělehradě. Po návratu absolvoval vojenskou službu v Kroměříži, ale vojenskou kariéru jako pacifista odmítl. Opakovaně se vracel do Rožnova pod Radhoštěm k prarodičům a poznal se zde i se svou budoucí ženou Jiřinou Reinlovou. Oženil se r. 1934, jen několik dní před vysvěcením, ale od r. 1938 žili manželé v odloučení. Měli dceru Jiřinu.

Po vysvěcení r. 1934 se stal kaplanem pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici. Překládal jihoslovanskou poezii a udržoval kontakty s umělci i duchovními různých církví, mj. i s Jaroslavem Seifertem. Před válkou pomáhal židovským rodinám k emigraci, za okupace se zapojil do odboje a ukrýval parašutisty po atentátu na Heydricha. R. 1942 byl zatčen, mučen a popraven. Represe zasáhla i jeho rodinu, řada členů skončila v koncentračních táborech.

R. 2019 byl Vladimíru Petřekovi na Valašském Slavíně odkryt symbolický hrob. R. 2020 byl pravoslavnou církví svatořečen jako „svatý novomučedník český“. Jeho svátek připadá na 5. září, den jeho popravy.