Vilma Volková-Karasová

* 19.08.1903 Brno – † 03.09.1999 Valašské Meziříčí

Působení: spisovatelka, národopisná pracovnice

Dcera spisovatele Josefa Františka Karase (1876-1931) Vilma Volková-Karasová se narodila v Brně. Když byly Vilmě čtyři roky, přestěhovala se rodina do Ostravy. Tam také začala navštěvovat obecnou školu, ale do druhé třídy chodila již do Olomouce. R. 1911 se Karasovi přestěhovali do Valašského Meziříčí a r. 1914 do vlastní chalupy v Zákopčí u Hutiska-Solance. V Zákopčí ukončila obecnou školu a navštěvovala měšťanskou školu. Poté se věnovala práci v domácnosti a po svatbě s řezníkem Františkem Volkem, se kterým vychovali dva syny, mu pomáhala v živnosti. Později pracovala jako vedoucí prodejny textilu v Hustisku-Solanci, v 65 letech odešla na odpočinek.

Po otci zdědila literární nadání. Psala drobné prózy v nichž díky své bystrosti a smyslu pro kritické pozorování zachycovala život na tehdejším chudém Valašsku. Zvláště cenný je dokumentární a národopisný význam jejích povídek, v nichž věrně popisuje způsob života na Valašsku v minulosti. Řadu próz napsala místním dialektem, který její vyprávění umocňuje. Přispívala i do řady regionálních periodik, např. Našeho Valašska a muzejního zpravodaje. Její literární práce dokazují hlubokou sečtělost i přirozenou inteligenci autorky.

Významná byla také její národopisná činnost. Stala se průkopnicí dětského folkloru, spolu s Anastázií Žambochovou založily dětský národopisný soubor Soláněk (1970-1994), který se nejednou objevil i v televizi. Významná byla i její spolupráce s ostravským rozhlasem, pro jehož vysílání vytvořila řadu národopisných obrazů napsaných ve valašském nářečí. Pořádala večery písní a tanců a řadu národopisných pořadů. „Tetička“ Volková se během svého kulturního působení se stýkala s mnoha zajímavými lidmi – Pavlou Křičkovou, Julií Hlaváčkovou, s malíři Jaroslavou Hýžovou, Luďkem Majerem, Karlem Hofmanem, Františkem Podešvou a spisovateli Oldřichem Šuleřem, Anežkou Bubílkovou a Marií Podešvovou. Zemřela ve Valašském Meziříčí a její ostatky byly uloženy na Valašský Slavín.

Zdroje a bibliografie:

Text: MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 314.
Osobnosti Valašského Slavína. Valašské muzeum v přírodě [online].
Fotografie: Valašské muzeum v přírodě.
Další informace: Devatero kvítí: K 70. narozeninám Vilmy Volkové-Karasové. Hutisko-Solanec: Klub přátel umění, 1973.
HASALÍK, Radek. K osobnostem Valašského Slavína. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2002. s. 18-19.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Su-Žv. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 78.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 314.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 635.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 170.
BARTKOVÁ, Hana. Celý její život byla jedna lidová píseň. Valašsko: vlastivědná revue. 1999/2, s. 46.
BARTKOVÁ, Hana. Vzpomínka na Vilmu Volkovou. Valašsko: vlastivědná revue. 2009/2, s. 42-43.
Družina Vilmy Volkové-Karasové. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 4, s. 192.
GRACLÍK, Miroslav. Tetička Volková devadesátiletá. Region Valašsko. 1993, č. 16, s. 10.
JABŮRKOVÁ, Hana. Na besedě u tetičky Volkové. Valašsko: vlastivědná revue. 1998/1, s. 33-34.
MALÉŘ, Josef. Zemřela Vilma Volková – Karasová. Naše Valašsko. 1999, roč. 7, č. 37, s. 15.
MIKULCOVÁ, Marie. Přátelství uzavírám prvním podáním ruky. Naše Valašsko. 1996, roč. 4, č. 9, s. 6.
MIKULCOVÁ, Marie. Vilma Volková, národopisná pracovnice. Region Valašsko. 1994, č. 32, s. 14.
SOBOTKA, Richard. Vůně mateřštiny: nezaměnitelný půvab mateřského jazyka. ZVUK. 2012, jaro/léto, s. 81-85.
SOBOTKA, Richard. Naše paní Vilma. Valašsko: vlastivědná revue. 2003/1, s. 41.
Šipinky: časopis pro kulturu a společenský život města Valašského Meziříčí. 1998, č. 8, s. 7.
URBACHOVÁ, Eva. K devadesátinám Vilmy Volkové. Zpravodaj OVM ve Vsetíně, 1993. s. 73.
Výběrová bibliografie: Hutisko. Hlídka lidové tvořivosti. Valašsko. 1954, roč. III, č. 1-4, s. 64.
Jak sa žilo na Hutisku a Solánci před sto roky. Naše Valašsko. 1951, roč. XIV, č. 3 a 4, s. 185-187.
Josef Skalík – sochař, řezbář. Region Valašsko. 1996, roč. 16, č. 16, s. 13.
O jedné krásné lípě. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1987, s. 61.
O nejmladších valaských tanečníkoch. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 3, s. 139-140.
O Valašsku – jaké bývalo kdysi a jaké je dnes. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1986, s. 29-31.
O životě posvěceném práci: památce Arnošty Kleinové. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 2, s. 90-94.
Památce Cyrila Macha (1888-1945). Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1988, s. 68-70.
Pavla Homolková-Křičková. Nové Valašsko. 1990, roč. 39, č. 7, s. 4.
Pod naší střechou. Valašsko: vlastivědná revue. 1998/1, s. 34.
Prvéj a dnes. Ze života Valašského. Naše Valašsko. 1939, roč. V, č. 4, s. 186-188.
Sté výročí narození Pavly Křičkové. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1986, s. 34.
Valaši vzpomínají. Naše Valašsko. 1996, roč. 4, č. 28 (9.7.1996), s. 6.
Vzpomínka na Pavlu Křičkovou. Nové Valašsko. 1991, roč. 40, č. 8, s. 5.
Vzpomínka na řezbáře Jiřího Malinu. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1989, s. 53-55.
Z národopisné činnosti v Hutisku a v Solanci. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1985, s. 37.
Za A. Bubílkovou. Nové Valašsko. 1972, roč. 22, č. 46, s. 4.
Za inženýrem Jos. Homolkou. Naše Valašsko. 1947, roč. X, č. 4, s. 172-174.
Za Týnou Barabášovou. Valašsko 1957, roč. VI, č. 1-2, s. 48.