Petr Křička

Petr Křička se narodil v Kelči, jeho bratrem byl hudební skladatel Jaroslav Křička (1882-1969), sestrou spisovatelka Pavla Homolková-Křičková (1889-1972). Dětství prožil v Kelči a Maršovicích, reálku vystudoval v blízkém Novém Městě na Moravě (maturoval r. 1901). V necelých 17 letech se stal posluchačem Vysokého učení technického, kde vystudoval obor technické chemie (1901-05). Poté pracoval v cukrovaru v Hulíně, v letech 1906-07 pobýval v Pasteurově institutu v Paříži, kde také studoval na Sorboně. 1907-08 vyučoval v Moskvě francouzštinu, angličtinu a němčinu. R. 1911 složil zkoušku učitelské způsobilosti a učil cizí jazyky na pražských školách. V 1. světové válce byl na podzim r. 1914 raněn, r. 1917 byl zproštěn služby. V době léčby a rekonvalescence dokončil svou první sbírku básní Šípkový keř, která jej rázem proslavila. Ve 20. a 30. letech se věnoval jako úředník Ministerstva školství a osvěty kulturně-propagační činnosti, pořádal v Praze i na venkově přednášky a večery ruské poezie. Mezi válkami podnikl několik cest po Evropě, navštívil Itálii, Německo, Francii. Byl členem Moravského kola spisovatelů, r. 1946 byl zvolen řádným členem ČAVU. Onemocněl srdeční chorobu a v letech 1937-47 byl ve výslužbě, 1947-48 pracoval v knihovně pražské techniky. Zemřel v Okarci u Třebíče.

Jeho básnická prvotina Šípkový keř (1916) nese prvky vitalismu a jsou zde i patrné vlivy francouzské křesťanské poezie. Oslavuje základní životní radosti, tematice odpovídá i střídmý básnický jazyk. Následuje sbírka Bílý štít (1919), ve které se autor navíc inspiruje lidovou poezií, téma světové války se vrací ve sbírce Hoch s lukem (1924). Tyto tři sbírky jsou vrcholem Křičkovy poezie a výrazně ovlivnily i vývoj české poválečné poezie (J. Wolker aj.). Ve 30. letech vyšly sbírky Chléb a sůl (1933) a Suchá jehla (1933), následovaly pozdní sbírky Světlý oblak (1945), Běsové (1946) a Ďábel frajtrem (1946), které reflektují události druhé světové války. Ruskými bylinami jsou inspirovány básně ve sbírce Píseň meče (1946). Pro děti vytvořil Svět zvířat (1919, k obrázkům Jos. Lady) a pohádku O neposlušném Budulínkovi (1945). Je rovněž autorem textu k pochodu J. Suka V nový život.

Křička je oceňován rovněž jako překladatel – zvláště ceněny jsou jeho překlady z ruské literatury (Puškin, Lermontov, Čechov, Gogol), překládal ale i z francouzštiny a němčiny.