Moravský humorista Otakar Bystřina (vlastním jménem Ferdinand Dostál) se narodil ve Věrovanech jako poslední z pěti dětí hostinského Františka Dostála. Po smrti otce měl rozepře se svým otčímem, kterých chtěl, aby studoval teologii, avšak Otakar Bystřina po gymnaziálních studiích v Olomouci a Chrudimi nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu studií si přivydělával jako písař, korektor v tiskárně a železniční zaměstnanec, pracoval také jako sekretář Josefa Václava Friče a žil i z honorářů za svou literární tvorbu, kterou otiskovaly přední časopisy té doby (např. Květy , Švanda dudák, Zlatá Praha a jiné). Po absolvování studia r. 1885 působil jako praktikant v pražském Zemském soudu a poté jako koncipient a advokát v řadě moravských měst, např. v Plumlově, Prostějově, Brně a přes třicet let v Novém Jičíně. R. 1920 si koupil s básníkem Petrem Bezručem fojtství ve Starých Hamrech, kde spolu trávili letní měsíce. Zemřel během dovolené na Ostravici u Frýdlantu nad Ostravicí.
První Bystřinova rozsáhlá próza Na vsi (1889) je pokusem o realistické ztvárnění venkovského života, ale ve své pozdější literární tvorbě dal autor přednost humoristickému ladění. Pro své povídky a romány čerpal náměty z celé Moravy (z Hané, Slovácka a Valašska), největší zastoupení v Bystřinově díle má však Haná a hanácké nářečí, např. díla Hanácké figurky, Hanačka v Praze či sbírka povídek Pápení (r. 1926 rozšířena a vydána pod názvem Přes tři řeky). Z jeho další tvorby můžeme jmenovat knihu fejetonů Súchovská republika (inspirována příběhem jeho přítele malíře Joži Uprky) a knihy plné zemitého humoru Bystřinův smích a Jak se naši škádlívali. Za vrchol jeho díla lze považovat Hanáckou legendu (první vydání r. 1904) s charakteristickou postavou stařečka Izidora Šelepy.
Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: A-Fi. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009, s. 55.
Otakar Bystřina. In: Obec Věrovany: osobnosti [online]. 2008 [cit. 2012-05-15].
Fotografie: Encyklopedie dějin města Brna. Brno, 1977.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: A-Fi. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009, s. 55.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 22.
MARTÍNEK, Vojtěch. Otakar Bystřina. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1931, roč. II, č. 3, s. 148-149.
Otakar Bystřina. In: Encyklopedie dějin města Brna: osobnosti [online]. 2011 [cit. 2012-05-15].
FIALA, Jiří. Otakar Bystřina. In: Obec Věrovany: osobnosti [online]. 2008 [cit. 2012-05-15].
Podobizna Dra Hrstky; podobizna Bystřinova. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1931, roč. II, č. 4, s. 198.
VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo – Otakar Bystřina. In: Český rozhlas Brno [online]. 2006 [cit. 2012-05-15].
Výběrová bibliografie: Pápení. Brno: A. Píša, 1912.
Úsměvná Morava: výbor z díla. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1979.