Michaela Bařinová se narodila v Mariánských Lázních. První tři roky života prožila v Tachově. V r. 1972 přesídlila s rodiči do Rožnova pod Radhoštěm, kde absolvovala základní školu a poté gymnázium s ekonomickým zaměřením. Po jeho ukončení působila jako průvodkyně ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, doba zde strávená výrazně ovlivnila její život a přiblížila ji k lidovosti, tradici, folklóru a lidovým řemeslům, kterým se v současnosti věnuje. K počátečnímu malování kraslic přibylo šití krojů, zuberská výšivka, výroba tradičních textilních hraček a upomínkových předmětů z Valašska.
Michaela Bařinová již od malička tíhla k hudbě, chtěla být zpěvačkou a absolvovala dva cykly hry na housle v základní umělecké škole v Rožnově. V r. 1990 spolu s kamarády Monikou Kovářovou, Martinem Kovářem a Lukášem Španihelem založili cimbálovou muziku Soláň, ve které hraje na housle a zpívá sólové party a již r. 1994 jim vyšla kazeta Nebude nám dycky tak. Později kapela vydala řadu dalších zvukových nosičů, koncertují na festivalech u nás i v zahraničí, stejně tak na rozhlasových vlnách nebo v televizních pořadech.
Michaela Bařinová je vdaná, spolu s manželem Martinem (také člen Soláně) vychovávají tři děti. V r. 2001 se přestěhovali do nově postavené dřevěnky ve Vidči.
Text: Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 25.
Fotografie: Milan Lulek. Všehochuť.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009, s. 23.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 25.
URUBEK, Miroslav. Šila jsem kroj z Rohatce pro Škromacha. Valašský deník. 2016, č. 172 (25.7.2016), s. 1.