Maxmilián František ze Žerotína

Maxmilián František Antonín svobodný pán ze Žerotína byl moravský šlechtic, v jehož rukách se mimo jiné nacházelo dědičné rožnovsko-krásenské panství (1692–1706) a biskupské léno Valašské Meziříčí (1694–1706). Pocházel z losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů a spolu se svým mladším bratrem Janem Jáchymem byl jediným dítětem Přemyslava (III.) ze Žerotína a Alžběty Juliány z Oppersdorffu, které se dožilo dospělosti.

Oženil se s českou šlechtičnou Barborou Salomenou Zuzanou z Talmberka a r. 1692 se ujal rožnovsko-krásenského panství. Vedl četné konflikty o hranice se svými sousedy, uherskými vrchnostmi i vsetínským hrabětem Illésházym. Kolem r. 1703 na svém panství založil novou ves Prostřední Bečva. Stal se štědrým podporovatelem mariánského poutního místa v Zašové a na svém panství rozvíjel též úctu k Janu Nepomuckému – na valašskomeziříčském zámku přechovával jeho vůbec nejstarší známou sochu na Valašsku (doložená k r. 1706), a to ještě před jeho oficiálním církevním svatořečením. Ve svých službách angažoval barokního olomouckého malíře Bernarda Bonaventuru Velehradského a investoval rovněž do přestaveb meziříčského zámeckého sídla.

Meziříčským kovářům a soukeníkům schválil jejich cechovní statuta a proslul kmotrováním dětem svých poddaných i zaměstnanců: mezi léty 1685–1705 se stal kmotrem celkem 60 dětí, z nichž 38 pocházelo z Valašského Meziříčí či Krásna. S meziříčskými měšťany nicméně na počátku 18. století vedl ostrý spor o mletí obilí a jeho hofmistr František Erasmus rytíř Lackner z Lackenau dokonce uvěznil několik měštěnínů v šatlavě.

Maxmilián František zemřel 29. března 1706 na zámku ve Valašském Meziříčí, pohřben byl v kryptě po oltářem místního farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Rožnovské farnosti odkázal 1 000 zl. na stavbu nového farního kostela. Protože ani se svou druhou manželkou, Marií Antonií Šubířovou z Chobyně, nezplodil žádné potomky, připadlo rožnovsko-krásenské panství i s valašskomeziříčským zámkem jeho vzdálenému příbuznému Karlu Jindřichovi ze Žerotína z falkenberské větve rodu. Biskupské léno Valašské Meziříčí pak získal Maxmiliánův mladší bratr Jan Jáchym ze Žerotína.