Matouš Václavek

Matouš Václavek se narodil 29. září 1842 ve Lhotce u Malenovic na Zlínsku. Studoval na kroměřížském gymnáziu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté působil dva roky jako soukromý učitel ve Zlíně. R. 1871 převzal správu soukromé školy ve Vsetíně a po sloučení této školy s dalšími vsetínskými církevními školami se stal jejím správcem. R. 1874 byl jmenován okresním školním inspektorem a v r. 1889 ředitelem chlapecké hlavní školy.

Ve veřejném životě se zúčastňoval nejrůznějších kulturních akcí a podílel se i na jejich organizování – spoluorganizoval např. Vsackou národopisnou a uměleckou výstavu r. 1892, byl rovněž členem obecního zastupitelstva a několik let zastupoval učitele v okresní školní radě a také byl čestným členem vsacké učitelské jednoty Komenský. Jeho zásluhou byla v letech 1888 až 1889 postavena ve Vsetíně tzv. „horní škola“. Během svého pedagogického působení vychoval tři generace vsackých rodáků, mezi nimiž byl např. i spisovatel Jan Misárek Slavičínský. Matouš Václavek zemřel 3. prosince 1908 ve Vsetíně a je zde i pohřben.

Matouš Václavek se po celý život soustavně věnoval historii, zeměpisu a lidové kultuře Vsetínska. Je autorem několika set článků, téměř tří desítek odborných studií a velkého množství příležitostných textů v řadě periodik, almanachů a sborníků. Přispíval rovněž hesly do Ottova slovníku naučného, do Bartošova Dialektologického slovníku moravského a do Kottova Česko-německého slovníku. Velký význam měl i jeho sběr lidové slovesnosti, sbíral pohádky, pověsti, přísloví a lidové zvyklosti, knižně pak vydal Valašské pohádky a pověsti (1894, 1895 a 1903).

Matouš Václavek byl prvním historiografem Vsetína a jeho dějepisná a národopisná díla – např. Dějiny města Vsetína a okresu Vsackého (1881), Hejtmanství Valašsko-Meziříčské (1883), Moravské Valašsko (1887, 1894, 1898), Valašská svatba (1892), Obrazy ze života bývalých cechů řemeslných na Vsetíně (1895), Děti na Mor. Valašsku, jejich hry a zábavy (1902) – se staly základními prameny pro poznání minulosti Valašska. Jako valašský historik a folklorista byl odpůrcem myšlenky, že moravští Valaši pocházejí z Rumunska, své argumenty uvedl v článku O původu a jméně Valachů (Sborník Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí, č. II., roč. 1898). Byl rovněž členem několika vědeckých společností.