Lacek z Kravař

Významný moravský šlechtic Lacek z Kravař a Helfštýna pocházel z rodu pánů z Kravař. Narodil se kolem r. 1348 jako čtvrtý syn Drslava z Kravař. Po smrti strýce Ješka z Kravař zdědil rozsáhlý majetek a především hrad Helfštýn, který rozšířil přebudoval na reprezentativní sídlo. Kolem r. 1370 uzavřel manželství s Markétou, dcerou polského pána Jaráče z Pogorzelé, se kterou měl syny Jana a Drslava a dceru Elišku.

Lacek z Kravař byl obratný politik a stratég. Na počátku moravských markraběcích válek se přiklonil na stranu Prokopa Lucemburského a získal hrad Hluboký, později se stal věrným stoupencem markraběte Jošta Lucemburského. V 80. letech 14. stol. po smrti bratrů získal rozsáhlé majetky na Moravě, mmj. Hradec nad Moravicí, statky na Přerovsku a Hranicku, panství Fulnek a Bílovec a spravoval rovněž majetky nezletilých potomků svého bratra Voka – Starý Jičín, Nový Jičín, Štramberk, Vsetín, biskupská léna na Rožnovsku a Místek. Koncem 14. století byl oblíben jak na dvoře moravského markraběte, tak na královském dvoře v Praze.

Dále rozšiřoval své majetky, získal i statky na západní Moravě, mezi jinými Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí a panství Odry. Stal se tak nejbohatším mužem na Moravě, vlastnil 16 hradů, 2 hrádky, 3 tvrze, 11 měst, 7 městeček a 180 vsí. R. 1407 Lacek odešel do Prahy, kde se stal v březnu hofmistrem českého království a koncem roku i nejvyšším pukrabím. Během pobytu v Praze se seznámil s učením mistra Jana Husa a stal se jeho horlivým stoupencem. Poté co byl mistr Jan uvězněn, usiloval jeho propuštění a na Lackův popud také vznikl slavný protestní list české a moravské šlechty proti Husovu upálení. R. 1411 jej pověřil král Václav IV. funkcí moravského zemského hejtmana. O rok později hostil a provázel na cestě po Moravě polského krále Vladislava II. Jagelonského. Zemřel koncem r. 1416, jeho ostatky byly uloženy do kláštera ve Fulneku.