Julius Böhm

Profesor Julius Böhm byl synem nadučitele Karla Böhma, jenž vyučoval v zuberské farní škole. Odtud se rodina přestěhovala r. 1852 do nové školní budovy, v pozdější době nazývané Dolní škola.

Hudebně jej vzdělával jeho bratr Josef Böhm, který byl ředitelem kůru ve Vídni-Doblingu. Tam se Julius Böhm učil hrát na housle a varhany a také zde získal i průpravu v harmonii. Po studiích působil ve Vídni jako varhaník a ředitel kůru, hudební skladatel a středoškolský pedagog.

Vedl rovněž hudební kurzy a na jednom z nich se r. 1906 s Janem Nepomukem Poláškem, který se za ním do Vídně jako host ještě několikrát vracel. Mezi lety 1907-1915 stál Julius Böhm v čele vídeňské školy chrámové hudby a zároveň v letech 1906-1917 zaujímal post místokapelníka dvorské kapely ve Vídni.

Julius Böhm nezapomínal ani na svou domovinu. Velmi usiloval o stavbu nových varhan v kostele sv. Kateřiny v Zubří, na něž přispěl sumou 1 000 zlatých a když byly 6. září 1899 vysvěceny, právě Böhm na ně hrál jako první varhaník. Také byl strýcem Marie Schoberové, zuberské vyšívačky a své neteři pomáhal ve Vídni s propagací a prodejem zuberských výšivek.

Julius Böhm se stal rytířem Řádu císaře Františka Josefa I. a získal i Velkou zlatou salvatoriánskou medaili.