Josef Laža

Narodil se v Leskovci u Valašské Polanky. V rodině se hodně zpívalo, jeho starší bratr Jan byl rovněž dobrý zpěvák a muzikant. Malý Josef začal zpívat už ve škole v Leskovci, ve sboru u řídícího Bohuslava Slováčka. Ve Vsetíně chodil do hudební školy, ale teprve když se ho ujal učitel Antonín Sousedík ze Vsetína, který vedl muziku Domu osvěty, naučil se trochu hrát. Přestože v muzice hrál na housle i tančil, zpívání zvítězilo.

V polovině padesátých let přešel do Kyčery, kde se seznámil s Janem Rokytou. Díky němu se později dostal k ostravské cimbálové muzice Technik a nahrávání v ostravském rozhlasu, musel se ovšem naučit přečíst písničku z not a během několika hodin ji nahrát. Cimbálová muzika Technik se stala jeho domovskou muzikou. Vystupoval i s řadou dalších muzik – Jasénkou, Vsacanem, BROLNem, s Kašavou, s rožnovským Soláněm, cimbálovou muzikou Jaroslava Čecha z Uh. Hradiště, také s dechovkami (Polančanka, Kotáranka z Lužné, Beskydská muzika). S Technikem měl možnost zazpívat si v řadě zemí Evropy.

Velký vliv na jeho vztah k lidovým tradicím Valašska měl kromě rodinného prostředí malíř Jan Kobzáň, s jehož rodinou se znal, a lidový vypravěč Alois Cepek, který se stal jeho „doučovatelem“ valašského nářečí. Spolupráci s Janem Rokytou a Jarmilou Šulákovou, svou dlouholetou přítelkyní a kolegyní, pokládá za neocenitelnou. Výsledkem je řada rozhlasových nahrávek, televizních pořadů, gramofonovýh desek i CD. Pro mnohé své příznivce se stal symbolem valašské písničky. R. 2005 mu bylo uděleno čestné občanství města Vsetína.

Výběrová diskografie:
Já mám milú, pěknú milú. Czech Republic: Stylton, 2001.
Trvalky. Valašské Meziříčí: LM music, 1998.
Zahrejte ně husličky. Czech Republic, Stylton 1997.