Josef Kalda
* 04.08.1871 Nové Město na Moravě – † 01.01.1921 Praha
Působení: spisovatel
Představitel moravské nářeční literatury, povídkář a dramatik byl jako spisovatel znám pod jménem Ozef Kalda. Pochází z východních Čech, narodil v Novém Městě na Moravě v rodině evangelického kněze. Po rozchodu rodičů, prožil dětství u strýce v Zádveřicích na Zlínsku, kde byl jeho strýc učitelem, a na Valašsku zdomácněl. Po studiu na pražském a valašskomeziříčském gymnáziu (maturoval r. 1891), byl úředníkem Buštěhradské dráhy v Praze. V Praze i zemřel. Byl humoristou valašského lidu, vystihl valašské nářečí, valašského ducha a valašský humor v jeho svérázné drsnosti lépe než kdokoliv z krajanů.
Pro zpěvohru Jaroslava Křičky posloužilo jako libreto Kaldovo jadrné vyprávění Ogaři (1905) o šibalstvích a taškařinách valašských chlapců v každé roční době, ve škole i doma, na pastvě i při hrách, při nichž vzpomínal na své šťastné dětství. Lidové obrazy a rčení jsou předností jeho próz. Stejným znalcem lidu se Kalda ukázal v povídkovém cyklu Jalovinky (1911). Zabývá se v něm životem Valachů od dětství, jejich zájmy a radostmi, láskou i životním úsilím. Zapadlé fary a školy 70. let jsou mu pramenem lidových úsloví a pořekadel. Netištěna zůstala hra Sanatorium dr. Mejdy. Komedie Na vlnách revoluce popisuje současné poměry a obrací se proti obratným příživníkům.
Jeho cyklus 23 lyrickoepických básní ve valašském nářečí Z péra samoukova, který začal vycházet dne 14. května 1916 v Lidových novinách, zhudebnil Leoš Janáček pod názvem Zápisník zmizelého. Pojednává o vášnivé lásce prostého vesnického synka ke krásné cikánce, poprvé byl proveden v Brně r. 1921 a patří k nejlepším vokálním skladbám svého autora.
Zdroje:
Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 8.
Odhalené tajemství Zápisníku zmizelého. Literatura. Šipinky. 1997, č. 2, s. 3-4.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 8.
KOČÍ, Bedřich. Malý slovník naučný: II. díl. 1929, s. 1041.
KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha: Orbis, 1945, s. 337.
Masarykův slovník naučný: díl III. 1927, s. 863.
MIKESKA, Jan. Tajemství P.S. aneb Odhalení autora textu Janáčkova Zápisníku zmizelého. Vizovice: Lípa, 1998.
Ottův slovník naučný nové doby: dílu třetího svazek prvý. Praha: Argo; Paseka, 2000, s. 319.
SLAVÍK, Bedřich. Písemnictví na moravském Valašsku. Olomouc: R. Promberger, 1947, s. 293, 364, 365, 367.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 72.
ŠULEŘ, Oldřich. Paměť domova. Opava: Optys, 1994, s. 132, 133, 262, 263.
BUCHLOVAN, Bedřich Beneš. Zápisník zmizelého. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1959-1961, roč. VIII, č. 1, s. 81-83.
Odhalené tajemství Zápisníku zmizelého. Literatura. Šipinky: časopis pro kulturu a společenský život města Valašského Meziříčí. 1997, č. 2, s. 3-4.
Ozef Kalda. Kulturní kalendář. Informační zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1986, č. 7, s. 18-20.
Ozef Kalda. Kulturní kalendář. Informační zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1986, č. 1, s. 20.
TRÁVNÍČEK, František. Kdo byl autorem textu „Zápisníku zmizelého?“ Naše Valašsko: sborník prací o jeho životě a potřebách. 1949, roč. XII, č. 1-2, s. 18-24.
VŠETIČKA, František. Kterak Kalda budoval. Valašsko: vlastivědná revue. 2016/1, č. 36 (květen), s. 26-27.
Výběrová bibliografie: Jalovinky. Brno: A. Píša, b.r., 342 s.
Ogaři: veselé obrázky z Moravského Valašska. 2. vyd. Praha: Kočí, 1910, 32 s.
Fotogalerie:
-
- Ukázka z knihy Ogaři (1910) | Zdroj: MVK Vsetín
