Josef Heja

Řezbář Josef Heja se narodil v Hovězí u Vsetína, jako páté dítě tamějšího chalupníka Pavla Heji (*1868), většinu života ale prožil na zemědělské usedlosti v Halenkově v Dinotickém údolí stejnojmenného pravého přítoku Horní Bečvy, kde pracoval jako bednář, tesař, zedník, zemědělec. Přesídlil zde roku 1932, když se oženil se zdejší rodačkou Františkou Čotkovou, také jeho druhá žena Anastázie pocházela z Halenkova. Ve svém domově v žil až do své smrti.

Své první řezbářské práce vystavil ve Valašském Meziříčí přibližně r. 1965. Tvary jeho zvířátek a ptáků vycházely z přirozeného tvaru dřeva. Pod vlivem zájmu o své práce se pustil do zpracování špalíků na lidské postavy, které povrchově polychromoval jen pastelkami nebo vodovými barvami. Jeho práce jsou součástí sbírek rožnovského i olomouckého muzea a také národopisného muzea v Praze. Vyřezal řadu figurek a betlémů, které došly uznání na výstavách doma i v zahraničí (např. v bývalé NDR, v Olomouci, ve Valašském Meziříčí). R. 1973 obdržel 1. cenu na celostátní výstavě Dřevo ve všech podobách, konané v Českých Budějovicích. O Josefu Hejovi byl natočen televizní film Jak dřevo promluvilo. Jeden z jeho betlémů Svatá rodina je zobrazen na vánoční poštovní známce ČR z r. 1996. Na počest tohoto lidového tvůrce se každoročně v létě scházejí řezbáři v rožnovském skanzenu na soutěži Hejův nožík.