Josef František Karas

* 04.12.1876 Tišnov – † 19.02.1931 Dluhonice

Působení: spisovatel, novinář

Josef František Karas se narodil v Tišnově u Brna, velkou část svého života však prožil na Valašsku. Vyrůstal jako jedináček v chudé tkalcovské rodině a chudobu pociťoval po celý život. Matka chtěla, aby se stal knězem, malý Josef však uvažoval nad dráhou spisovatele. Nedokončil brněnské gymnázium a odešel do Prahy, kde studoval v knihovnách a archívech. Po návratu do Brna prošel řadou zaměstnání (byl posluha v kanceláři, písař, kameník, kočovný herec, nosič uhlí ad.) až se nakonec uchytil v Burkartových Moravských novinách, později byl redaktorem Ostravských listů. V letech 1911-14 vydával ve Valašském Meziříčí noviny a časopis Palacký a zapojil se do volební kampaně T. G. Masaryka.

R. 1914 se i s rodinou (manželka a děti Vilma a Josef) odstěhoval do chalupy na samotě v obci Hustisko-Solanec, kde žil až do r. 1926. Intenzivně zde pracoval na svých románech a nadále spolupracoval s novinami, vše však komplikovala válka, po ní se stal redaktorem časopisů Haná a Obzor. Celoživotní usilovná práce se negativně projevila na jeho zdravotním stavu, poslední léta života strávil v Dluhonicích na Přerovsku (1926-31), kde i zemřel. Jeho ostatky byly r. 1982 přeneseny na Valašský Slavín. Karasovou dcerou byla národopisná pracovnice Vilma Volková (1903-1999), která bezpochyby zdědila otcův talent.

Josef František Karas byl jedním z nejplodnějších autorů své doby, napsal kolem 150 románů a povídek, 28 dramat pro ochotnická divadla, dále také verše, fejetony a populární historické práce pro mládež. V románech převažují historická témata, díky čemuž se mu také přezdívalo valašský Jirásek. Do literatury vstoupil již roku 1905 románem Pohádka duše. Mezi jeho nejzdařilejší knihy patří Valdštýnův tábor (1923) a Hasnoucí půlměsíc (1925), povídky Portášská historie. Pro děti napsal román s názvem Na Žižkově válečném voze (1910), který byl r. 1968 zfilmován. Ve Valašské vojně (1918) popisuje povstání na Rožnovsku a Valašskomeziříčsku za Marie Terezie. Jeho poslední knihou byl román Pro jazyk a národ (1933). U knih Josefa Františka Karase můžeme ocenit především jejich napínavý děj plný fantazie a dramatičnosti, díky čemuž se stala oblíbenou lidovou četbou, slabší pak byl jazyk a umělecká stránka.

Zdroje:

Text: BARTKOVÁ, Hana. Před 70 lety zemřel novinář a spisovatel Josef František Karas. Valašsko. 2001/1, s. 44-45.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 13.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 124.
Další informace: BARTKOVÁ, Hana. Před 70 lety zemřel novinář a spisovatel Josef František Karas. Valašsko: vlastivědná revue. 2001/1, s. 44-45.
HASALÍK, Radek. K osobnostem Valašského Slavína. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2002, s. 18-19.
J. F. Karas. Kulturní kalendář. Informační zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1986, č. 2, s. 22-23.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 13.
MARTÍNEK, Vojtěch. J. F. Karas. Literatura a umění. Naše Valašsko: kulturní věstník o jeho životě a potřebách. 1931, roč. II, č. 2, s. 92-95.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 124.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 615.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 74.
Šipinky. 1998, č. 11, s. 28.
ŠULEŘ, Oldřich. Laskavé podobizny: zapomínaní a zapomenutí literáti ze Slezska a severní Moravy. Ostrava: Repronis, 2005, s. 103-105.
Výběrová bibliografie: Archa proti arše: román z dob husitských. Praha: Kočí, 1922.
Čeští otroci: tři povídky z dob roboty. Praha: Kočí, 1923.
Ďáblova bařina a jiné povídky. Praha: F. Švejda, b.r.
Do čtyř artikulů: román z doby husitské. V Praze: F. Šimáček, 1915.
Kalich na Sioně: povídka z husitských bouří. Praha: Šolc a Šimáček, 1925.
Kamení: povídky a nálady. Praha: František Švejda, [1918?].
Ondra Foltýn: román z osmnáctého věku. 2. vyd. Praha: Za svobodu, 1946.
Valašská vojna: povídka z XVIII. věku. V Přerově: Knihtiskárna Jar. Strojila, 1918.
Valdštýnův tábor: román ze sedmnáctého věku. Praha: Nakl. B. Kočí, 1923.
Velká Morava: historický obraz časů Methodějových. 1. vyd. Opava: Iskra, 1947.
Z velké doby: hrst povídek a črt z XV. věku. Praha: Kočí, 1926.
Záplava: román z doby husitské. Praha: Kočí, 1919.