Jaroslav Štika

* 01.04.1934 Rožnov pod Radhoštěm – † 28.09.2010 Rožnov pod Radhoštěm

Působení: etnograf, národopisný pracovník, publicista

Jaroslav Štika se narodil a zemřel v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho otec byl melioračním zemědělským mistrem. Jaroslav Štika maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí (1950), r. 1955 ukončil studia etnografie na Univerzitě Jana Ev. Purkyně v Brně. Během vysokoškolského studia se oženil, s manželkou Evou měli dvě děti – syna Jana a dceru Evu Porubovou. Po studiu vykonával funkci správce Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R. V letech 1956-71 pracoval v Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v Brně. S rožnovským muzeem v přírodě zůstal v kontaktu jako člen muzejní vědecké rady. R. 1962 obhájil u prof. Josefa Macůrka kandidátskou disertační práci na téma Karpatské salašnictví na východní Moravě.

R. 1972 se rozhodl přijmout nabídku na funkci ředitele Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R. Zde se snažil v praxi uskutečňovat jaroňkovskou představu tzv. živého muzea. Za jeho vedení byl r. 1982 otevřen třetí muzejní areál – Mlýnská dolina. Ve funkci ředitele zůstal až do r. 1999, kdy odešel do důchodu. Do práce muzea se i pak aktivně zapojoval, ať jako ředitel muzejních folklorních festivalů, účastník vědeckých konferencí a sympozií nebo jako předseda Valašského muzejního a národopisného spolku. Jeho celoživotní působení na poli etnografie a folklorismu mělo i mezinárodní dosah. Pracoval v řadě mezinárodních organizací, např. jako viceprezident Svazu evropských muzeí v přírodě, prezident Národní sekce ČR v rámci Mezinárodní organizace pro lidové umění.

Bohatá je jeho publikační činnost – Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj (1973), Život kolem valašské pece (1975), Lidová strava na Valašsku (1980), Valaši a Valašsko (2007). Jeho práce vnesly nové pohledy na historii regionu, zejména na průběh tzv. valašské kolonizace. Pojmy Valach a Valašsko se staly předmětem jeho badatelské činnosti, jejíž součástí byl i terénní výzkum. Přispěl i k rozvoji valašského folkloru – vyhledával neznámé písně v archívech i v terénu, popularizoval je na festivalech, v rozhlase i televizi. R. 1972 založil dívčí soubor Polajka, jehož byl uměleckým vedoucím. Zabýval se i pověstmi o zbojnících, baladami, legendami i písněmi kramářskými. Do aktivního působení ve folklorních souborech zapojil celou rodinu včetně vnuček. R. 2004 mu byla za celoživotní přínos rozvoji tradiční lidové kultury udělena Cena ministra kultury ČR. Zemřel v Rožnově pod Radhoštěm a pochován je na Valašském Slavíně.

Zdroje a bibliografie:

Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Su-Žv. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 24.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 275.
Fotografie: Valašské muzeum v přírodě.
Další informace: Almanach k 70. narozeninám PhDr. Jaroslava Štiky, CsC. Rožnov p. R.: Valašské muzeum v přírodě, 2001, 103 s.
Folkloristé zavzpomínají na etnografa Jaroslava Štiku. Valašský deník. 2011, č. 227 (27.9.2011), s. 3.
GROSS, Tomáš. Zemřel emeritní ředitel Valašského muzea Jaroslav Štika. Valašský deník [online]. 2010 [cit. 2015-03-20].
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Su-Žv. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 24.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 275.
MOTÝL, Ivan. Nejkrásnější „dějiny chleba“ v regionu zpracoval známý etnograf Jaroslav Štika. Valašské noviny. 1999, roč. 4, č. 30 (27.7.1999), s. 9.
PhDr. Jaroslav Štika, CSc. ZVUK. 2004, zima, s. 8-9.
Piperek, L. F. O frgálu, niněře, muzeu – a především o životě s PhDr. Jaroslavem Štikou. Valašsko: vlastivědná revue. 1999/2, s. 47-49.
ŠIMURDA, Miloš. Lidové trio tři Š. Valašsko: vlastivědná revue. 2010/2, s. 44.
ŠULÁKOVÁ, Jarmila. Panu doktoru Štikovi, „mnoga ljeta…“ ZVUK. 2001, jaro-léto, s. 21-23.
VESELSKÁ, Jiřina. Příběh je u konce. Valašsko: vlastivědná revue. 2010/2, s. 42-44.
VESELSKÁ, Jiřina. Sedmdesátiny PhDr. Jaroslava Štiky, CsC. Valašsko: vlastivědná revue. 2001/1, s. 47.
Vůně domova nestárne – rozhovor s PhDr. Jaroslavem Štikou, CSc. Spektrum Rožnovska. 1999, roč. 9, č. 3 (11.2.1999), s. 5.
Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2014 [citováno 20. 03. 2015].
Výběrová bibliografie: Československá muzea v přírodě. Martin: Osveta, 1989, 175 s.
Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj. Ostrava: Profil, 1973, 87 s.
Javornický hřeben. Rožnov pod Radhoštěm: ZO Český svaz ochránců přírody – Salamandr, 2003, 80 s.
Lidová strava na Valašsku. Ostrava: Profil, 1980, 170 s.; Praha: Nakladatelství Kneifl, 1997, 212 s.
Těšínsko 1-3. Šenov u Ostravy: Tilia, 1997-2001. (uspořádal)
Valaši a Valašsko. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007, 237 s.
Život kolem valašské pece. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 1975.
Horské pastevectví na Rožnovsku. Valašsko. 1967, roč. XI, s. 33-41.
Jak přišel na svět skanzen, zejména ten rožnovský. ZVUK. 2000, jaro, s. 35-40.
O lidové stravě. Valašsko: vlastivědná revue. 2001/2, s. 21-22.
Soubor lidové tvořivosti ZK ROH „Lipta“ v Lipové. Hlídka lidové tvořivosti. Valašsko. 1953, roč. II, č. 1-4, s. 109-110.
Z činnosti souborů. Hlídka lidové tvořivosti. Valašsko. 1952, roč. I, č. 1-2, s. 70-71.
Želechovice. Hlídka lidové tvořivosti. Valašsko. 1954, roč. III, č. 1-4, s. 64.