Jaroslav Křička

* 27.08.1882 Kelč – † 23.01.1969 Praha

Působení: hudební skladatel

Jaroslav Křička se narodil v Kelči jako nejstarší syn ředitele školy a kůru Františka Křičky (1848-1891). Jeho bratrem byl básník a překladatel Petr Křička (1884-1949) a sestra Pavla Křičková (1889-1972) se stala spisovatelkou. První základy hudby mu dal jeho otec. Po brzké otcově smrti se rodina přestěhovala do rodiště matky Maršovic u Nového Města na Moravě. V letech 1892-1900 navštěvoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a již během studia sestavil pěvecký a smyčcový kvartet i malý orchestr a začal psát první skladby. Po gymnáziu studoval v Praze právo a filozofii, ale r. 1902 přešel na konzervatoř, kde studoval kompozici u Karla Steckera. Poté absolvoval roční stáž v Berlíně (1905-06), následoval pobyt v ruské Jekatěrinoslavi, kde přijal místo učitele. Ruský pobyt výrazně ovlivnil jeho skladatelskou dráhu – k ruské hudbě velmi přilnul a stala se jeho trvalým zdrojem inspirace. V letech 1917-45 učil na konzervatoři v Praze. Řídil také pražský sbor Hlahol a vedl Filharmonický sbor při České filharmonii. Od r. 1918 byl profesorem skladby na pražské konzervatoři a za protektorátu byl jejím rektorem. Zemřel v Praze.

Jaroslav Křička skládal hudbu klavírní, komorní i orchestrální, písně, kantáty, scénickou hudbu, operety a operu. Velmi miloval rodný kraj a zajímal se o jeho písně – tato náklonnost se projevuje v mnoha jeho dílech např. Horácká suita, Moravská kantáta aj. Na texty Metoděje Jahna složil pro mužské sbory Valašsko a Letní den, na texty Františka Táborského složil Valašskou jitřní. Na slova Ozefa Kaldy zkomponoval dětskou operu Ogaři. Pro obec Trojanovice zhudebnil čtyři písňové texty lidového básníka Josefa Štefka.

Již v jeho operní prvotině Hipolyta (1910) se objevují komické prvky, nastrojený humor až grotesknost se dále objevují ve zpěvohře pro děti Dobře to dopadlo a opeře Bílý pán (1929).

Uplatnil se i v nastupující filmové éře, již roku 1929 napsal hudbu k filmu Svatý Václav, dále zkomponoval hudbu např. k filmům Naši furianti (1937), Cech panen kutnohorských (1938), Jarní píseň (1944), Nikola Šuhaj (1947), Štika v rybníce (1951) aj. Je rovněž autorem hudby animované pohádky Jak krtek ke kalhotkám přišel (1975).

K rodišti se vrátil v básnické knize Básnická mezihra – slova bez písní, která vedle vzpomínkových veršů, obsahuje i básně příležitostné a šprýmovné.

Zdroje:

Text: KUČERA, Tomáš. Jaroslav Křička nebyl jen hudební šprýmař. Valašsko. 2012/2, č. 29. s. 24-25.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 159.
Fotografie: Autority. Souborný katalog ČR, NK.
Další informace: Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. I. Praha Státní hudební vydavatelství, 1963, s. 760-764.
Malá encyklopedie hudby. Praha: Supraphon, 1983. s. 350-351.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 159.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 619.
TOMEŠ, Josef. Český bibliografický slovník XX. století: II. díl, K-P. Praha: Paseka, 1999, s. 195-196.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 88.
Universum: všeobecná encyklopedie. 5. díl, Ko-Ma. Praha: Odeon, 2000, s. 225.
CIVÍNOVÁ, Růžena. K nedožitým devadesátinám hudebního skladatele Mistra Jaroslava Křičky. Nové Valašsko. 1972, roč. 22, č. 31, s. 4.
DLASK, Emil. Ad vocem Jaroslav Křička. Valašsko. 1953, roč. II, č. 1-4, s. 105.
DLASK, Emil. Dluh Valašska Jaroslavu Křičkovi. Valašsko. 1952, roč. I, č. 3-4, s. 113-116.
FIALKA, Jaromír. Vzpomínky na Křičkovu šedesátku. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 1, s. 29-31.
KUČERA, Tomáš. Jaroslav Křička nebyl jen hudební šprýmař. Valašsko: vlastivědná revue. 2012/2, prosinec, č. 29. s. 24-25.
Na Křičky se v Kelči nezapomíná. Naše Valašsko. 1999, roč. 7, č. 5, s. 16.
PODEŠVOVÁ, Marie. Jaroslav Křička a Soláň. Dědina pod Beskydem. 1957, č. 9 (listopad), s. 21-23.
PODEŠVOVÁ, Marie. Pozdrav mistru Křičkovi. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1952, roč. I, č. 3-4, s. 118.
POP, Václav. Básník hudby dětského světa. Nové Valašsko. 1971, roč. 21, č. 21-22, s. 4.
Prázdninová výročí rodiny Křičků. Naše Valašsko. 1997, roč. 5, č. 31, s. 16.
Trochu o jubileích. Historie. Šipinky. 1999, č. 3, s. 9-10.
VAŠUT, Stanislav. Jaroslav Křička a Valašsko. Dědina pod Beskydem. 1957, č. 9 (listopad), s. 11-14.
VAŠUT, Stanislav. Jubilea bratří Křičků. Nové Valašsko. 1970, roč. 20, č. 25, s. 4.
VAŠUT, Stanislav. Skladatel a básník dětského světa. Nové Valaško. 1989, roč. 38, č. 6.
VAŠUT, Stanislav. Vzpomínka na Jaroslava Křičku. Nové Valašsko. 1987, roč. 36, č. 34 (26.8.1987), s. 4.
Písně Jaroslava Křičky. Muzeum regionu Valašsko: media [online]. [cit. 2013-10-25].
Výběrová bibliografie: J. N. Poláškovi. Valašsko. 1953, roč. II, č. 1-4, s. 50.
Rodnému kraji. Valašsko: sborník o jeho životě a potřebách. 1952, roč. I, č. 3-4, s. 117-118.
Sem pospěšte, ptáčátka. Dolina Urgatina. 1949, roč. III, č. 3-4, s. 65.
Zápisky do „Knihy hostů a všelijakých jiných lidí“ u Podešvů na Soláni. Naše Valašsko. 1949, roč. XII, č. 4, s. 166-168.