Jarmila Šuláková

Nejznámější česká zpěvačka lidových písní, národní umělkyně Jarmila Šuláková-Schmidtová, se narodila ve Vsetíně. Vsetínu a Valašsku zůstala celý život věrná. Hudební nadání zdědila po rodičích, kteří ji přivedli ke zpěvu, maminka Blažena byla herečkou, tanečnicí i zpěvačkou a otec muzikantem. Od mládí ráda zpívala, nejprve v dívčím sboru na měšťanské škole (1935-45), později ve folkové skupině Bobřík. Toužila naučit se hrát na klavír – na piano chodila cvičit nejprve do evangelického kostela a pak k učiteli Pokornému – její snaha ale ztroskotala, protože doma klavír neměli a neměla možnost intenzivně cvičit. Získala ale základní znalosti not, což se jí později hodilo. Ačkoli nerada šila, vyučila se švadlenou (1946-50) a do roku 1950 pracovala v kožešnictví u Táborských. R. 1950 nastoupila do prodejny Supraphon ve Vsetíně. Zde byla denně v kontaktu s hudbou a setrvala zde až do r. 1985, kdy odešla jako vedoucí prodejny do důchodu. Jejím manželem se stal houslista Ludvík Schmidt a i její dcera Zuzana Pavlůsková je hudebnicí.

Jako zpěvačka se dostala do Michálkovy vsetínské cimbálové muziky a zpívala také se skupinou Veselí hoši Rudolfa Dudy. Z Michálkovy muziky vznikl později soubor Kyčera. V 50. letech jezdila s budoucím manželem po okolních dědinách, kde sbírali písničky. Stála u zrodu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a r. 1958 s ním absolvovala své první velké zahraniční turné po Anglii. Jeho kmenovou sólistkou byla více než 20 let a během čtyř desítek let procestovala s rozhlasem doslova celý svět.

Koncem 50. let začala spolupracovat také s Janem Rokytou a cimbálovou muzikou Technik. Šuláková se svým naprosto nezaměnitelným hlasem i muzikantským projevem zpívala s řadou muzik ze Slovácka i Slovenska a její jméno je nerozlučně spjato také s domácími muzikami Vsacan a Jasénka. Natáčela v rozhlasových i televizních studiích, písně v jejím podání nalezneme na řadě gramofonových desek i na CD. K 50. narozeninám jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně a v roce 1989 získala titul národní umělkyně. R. 2005 se stala čestnou občankou města Vsetína. Vyzkoušela si i filmové umění (např. hlavní role ve filmu O okradené šenkýřce). V polovině 90. let se odvážně pustila do spolupráce s folkrockovou skupinou Fleret a přestože se jednalo o trochu jiný druh hudby, diváci a posluchači je nadšeně přijali.

Jarmila Šuláková byla označována za první dámu českého folklóru, písničky v jejím podání se staly součástí trvalého odkazu valašské lidové kultury. Ve svém pěveckém repertoáru měla na tisíce písní od klasických lidových po ty uměle vytvořené, což ji ve spojení s neutuchající energií činilo na světovém kulturním poli zcela jedinečnou. V anketě Osobnost roku Zlínského kraje se v roce 2006 umístila na 5. a v roce 2008 na 1. místě. Zemřela ve věku 88 let, rozloučení proběhlo za účasti široké veřejnosti. Na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu bude mít symbolický náhrobek, město Vsetín jí udělí Zvláštní cenu in memoriam a navrhlo ji i na státní vyznamenání.

Výběrová diskografie: A vy páni muzikanti. Česká republika: Supraphon, 1993; Fleret & Jarmila Šuláková. Česká republika: W music, 1996; Jarmila Šuláková. Česká republika: Area Multimedia, p2004; Okolo Súče. Praha: Supraphon, p2001.Tož ščasné a veselé“. Praha: Multisonic, p2000; Valaši, Valaši. Česká republika: W music, p1996.Zapřahajte žebřiňák. Česká republika: W music, c2006.