Jan Petrus

* 18.12.1890 Vsetín – † 14.01.1968 Praha

Působení: pedagog, spisovatel, literární teoretik

Jan Petrus se narodil ve Vsetíně. Dětství a mládí však prožil ve Valašském Meziříčí, kde jeho otec – Jan Petrus st. (1863-1906) původem z Hradce Králové pracoval jako učitel. Jeho otec byl také aktivním Sokolem (vladyka ve Valašském Meziříčí 1896-98) a tvůrcem několika odborných prací na různá témata (např. Hejtmanství Valašsko-Meziříčské, Statistika hejtmanství Valašsko-Meziříčského, Poříčí řeky Bečvy, Malá zdravověda, Lučba č. chemie, Přírodozpyt, tj. fyzika a lučba, Rostlinstvo, Nerosty a horniny, Živočišstvo a o těle lidském).

Jan Petrus ml. vystudoval valašskomeziříčské gymnázium. Poté absolvoval nástavbový ročník učitelského ústavu v Praze a zároveň dva semestry na filozofické fakultě, studia ale přerušil a začal učit na Ostravsku a Opavsku, aby mohl podporovat rodinu. Doktorát z pedagogiky získal až r. 1930. Za první republiky působil jako učitel a později inspektor na řadě míst. V letech 1927-39 byl inspektorem národních škol na ministerstvu školství a národní osvěty. Za 2. světové války pracoval jako pomocná síla, po válce se na ministerstvo vrátil. Působil zde až do r. 1949.

V letech 1926-45 byl členem Moravského kola spisovatelů a po celý aktivní život se věnoval osvětové činnosti a práci s mládeží. Spolupracoval s dětským vysíláním rozhlasu, sestavil Přehled československé literatury pro mládež (1937) a po odchodu do důchodu spolupracoval s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského. Závěr života prožil v Praze.

Dobu studia na gymnáziu zachytil v próze Trampoty študióza Čagánka (1930), dobu kantorování na Valašsku v knize Přetrhaná vlákna – obrázek z valašských hor (1922). Dětem a mládeži jsou např. věnovány knihy Ogaři a děvuchy (asi 1925), Kapky rosy (1924), Z horské chaloupky (1918), Hore háj, dole háj (1921), pověsti a báje shromáždil v knize Černá kněžna a jiné pověsti ze Slezska. Pro dospělé napsal např. knihy Pláňata – humor z valašských hor (1924), Tvrdé palice (asi 1920), Bílá vrána (1925) a knížku lidového humoru Kotržiny (1924) a je autorem i několika životopisných románů, o životě T. G. Masaryka vypráví román Od píky (1933), život Josefa Kaluse zachytil v románě Jozífek (1936) a v knize Pro blaho lidstva (1947) zachytil životní osudy vynálezců.

Zdroje:

Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 40.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 2002, s. 626.
Fotografie: Autority. Souborný katalog ČR, Národní knihovna.
Další informace:
HOREČKA, František. Jan Petrus: Trampoty studiosa Čagánka. Naše Valašsko. 1931, roč. II, č. 1, s. 45-46.
Jan Petrus. Historie – Výročí. Šipinky. 1998, č. 7, s. 13.
Jan Petrus. Zpravodaj města Valašské Meziříčí. 1990, č. 12, s. 9.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 40.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002, s. 626.
OPELÍK, Jiří a kol. Lexikon české literatury. 3., M-Ř, svazek II P-Ř. 1. vyd. Praha: Academia, 2000, s. 895-898.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 121.
Výběrová bibliografie:
Kotulka (chocholúš). Dolina Urgatina. 1946-1947, roč. I, č. 5, s. 121-125.
Muž činu: obraz života druhého presidenta Československé republiky – presidenta-budovatele Dr. Edvarda Beneše. V Praze: Rebcovo nakladatelství, 1946.
Od píky: román života velkého muže. 3. vyd. V Praze: Rebcovo nakladatelství, 1948.
Pro blaho lidstva: osudy vynálezců. 1. vyd. Praha: Kropáč a Kucharský, 1947, 198 s.
Stateční, pevní a spravedliví. Naše Valašsko. 1949, roč. XII, č. 1-2, s. 55-65.
Šťastný nešťastný: Bílá vrána: dva románky. Praha: Šolc a Šimáček, 1929, 384 s.