Jan Kočíb

Samouk Jan Kočíb pocházel ze zemědělské evangelické rodiny ze samoty U Malíků nedaleko Velké Lhoty. Základní vzdělání si rozšířil studiem němčiny, když pracoval v Suchdole u sedláka Liebshera. Od 11 let na něj působila osobnost Jana Karafiáta, který v letech 1873-94 působil ve Velké Lhotě jako farář. Po vojenské službě (1882-86), kde prodělal zánět mozkových blan, se oženil se s Marií Jadrníčkovou, dcerou střítežského starosty. Společně měli 14 dětí, dospělosti se ale dožilo pouze 5. Manželé nejprve hospodařili na statku pod Klenovem, později koupili zpustlé hospodářství na samotě Korábka, kde uplatňovali pokrokové zemědělské metody, které si Jan Kočíb osvojil četbou časopisů.

Jako starosta Malé Lhoty se Jan Kočíb zasloužil osvětu a kulturní rozvoj ve lhotské oblasti, pečoval o Nedělní školy a od r. 1899 byl pokladníkem a od r. 1906 kurátorem sboru na Hrubé Lhotě. V letech 1886–1898 si psal deníky, které se staly cenný pramenem informací o způsobu života tamních obyvatel. Přepis deníku provedl evangelický farář Bohuslav Burian. Byl vlastencem, zemřel na slabé srdce na svém statku Korábka.