Samouk Jan Kočíb pocházel ze zemědělské evangelické rodiny ze samoty U Malíků nedaleko Velké Lhoty. Základní vzdělání si rozšířil studiem němčiny, když pracoval v Suchdole u sedláka Liebshera. Od 11 let na něj působila osobnost Jana Karafiáta, který v letech 1873-94 působil ve Velké Lhotě jako farář. Oženil se s Marií Jadrníčkovou, dcerou střítežského starosty. Společně měli 14 dětí, dospělosti se ale dožilo pouze 5. Společně nejprve hospodařili na statku pod Klenovem, později koupili zpustlé hospodářství na samotě Korábka, kde uplatňovali pokrokové zemědělské metody, které si osvojil četbou časopisů.
Jako lhotský starosta se Jan Kočíb zasloužil osvětu a kulturní rozvoj ve lhotské oblasti. V letech 1886–1898 si psal deníky, které se staly cenný pramenem informací o způsobu života tamních obyvatel. Byl nadšeným vlastencem. Zemřel na slabé srdce.
Text a další informace: ŽÁRSKÁ, Eva. Valašský Jób a jeho přátelé. Valašsko: vlastivědná revue. 2012/2, č. 29, prosinec, s. 36-38.