Jan Hronek se narodil v Uherském Hradišti manželům Emilii (roz. Švehlové) a Janu Hronkovým a byl jejich jediným dítětem. Oba rodiče byli učitelé a díky otci, nadšenému turistovi, se od dětství učil orientaci v přírodě. Jeho otec dostal nakonec učitelské místo ve Valašské Polance, kam se celá rodina přestěhovala. Po r. 1939 se celá rodina zapojila do odboje, pomáhali při převádění lidí na Slovensko nebo do Polska. Jan Hronek studoval na vsetínském gymnáziu a jak čtrnáctiletý se stal aktivní partyzánskou spojkou v prostoru Vsetín – Valašská Polanka. Předával zprávy a zajišťoval materiál, často jezdil na Vsetín pro lékaře, aby ošetřil raněné partyzány. Za odbojovou činnost byl na Vsetíně 5. května 1945 vyznamenán generálem Karlem Klapálkem medailí za chrabrost.
Po osvobození dokončil gymnázium. Vstoupil do KSČ a do armády. Po r. 1968 z armády na vlastní žádost vystoupil. Do důchodu pracoval v ostravsko-karvinských dolech a podílel se na budování záchranného integrovaného systému v regionu. Po celý život je velmi aktivní a pořádá besedy s mládeží. Je členem Historické skupiny 1. partyzánské brigády Jana Žižky. Žije v Břeclavi.
Text: Vsetínské noviny. 2015, č. 10 (22.5.2015), s. 3.
Jan Hronek. Příběhy 20. století. Paměť národa [online]. 2015-02-06 [cit. 2019-09-27].
Fotografie: Masarykova veřejná knihovna Vsetín
Další informace: Jan Hronek. Příběhy 20. století. Paměť národa [online]. 2015-02-06 [cit. 2019-09-27].