Ivan Kolařík

Ivan Kolařík se narodil se ve Valašském Meziříčí. Otec Josef byl učitelem pro hluchoněmé, matka Josefa vedla domácnost, měl staršího bratra Jiřího. Vystudoval gymnázium a byl velmi sportovně nadaný. Po maturitě odešel na lékařskou fakultu a po jejím uzavření r. 1939 uprchl na Slovensko, do Maďarska, Řecka a Bejrutu, z něhož se dostal do Francie. Odtud putoval do Anglie, kde vstoupil do čsl. armády a přihlásil se do Školy pro zvláštní úkoly v okupované Evropě. Dne 27. 3. 1942 seskočil se skupinou Out Distance (další členové: nadporučík Adolf Opálka a rotný Karel Čurda) na území protektorátu. Výsadek nebyl úspěšný, skupina byla chybou navigace vysazena na jiném místě a Ivan Kolařík navíc ztratil doklady a fotografii své snoubenky Milady Hrušákové, kterou gestapo vypátralo a zjistilo totožnost parašutisty.

Ivan Kolařík po marných pokusech o spojení s dalšími parašutisty navštívil rodiče ve Valašském Meziříčí a poté odjel k bratrovi Jiřímu do Zlína, kde se krátce skrýval. Z obavy o své blízké zvolil smrt vlastní rukou a ve Vizovicích se otrávil, bohužel ale nikoho nezachránil, protože u něj byla nalezena občanská legitimace, kterou dostal od rodičů, a potravinové lístky od Hrušáků. Jeho rodina a snoubenka s rodinou byli popraveni během druhého stanného práva.

Po válce byl in memoriam povýšen. Ve Valašském Meziříčí je na domě č. 7 v Mírové ulici pamětní deska věnovaná Ivanovi Kolaříkovi a rodinám Kolaříkově a Hrušákově, roku 2012 mu byla odhalena pamětní deska na budově sokolovny ve Vizovicích.