Igor Kitzberger se narodil v Novém Jičíně, jeho otcem byl umělecký kovář Václav Kitzberger. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově (1978-1982) – obor umělecký kovář a následně v letech 1984-1990 sochařství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru ak. sochaře Jána Kulicha. Studia si doplnil studijními pobyty v Itálii.
Igor Kitzberger se věnoval figurálnímu a reliéfnímu sochařství a byl představitelem nového figuralismu. Jeho sochy jsou expresivní a dynamické, často zachycují postavy v pohybu. Od r. 1990 vytvářel především kovové plastiky, nejčastěji užíval ocel a bronz. V jeho díle je často ztvárněn Jan Amos Komenský a jeho myšlenky (jako diplomovou práci vytvořil jeho monumentální sochu), dále vytvořil cyklus plastik „herecká společnost“, který odráží jeho blízký vztah k divadlu. V sochařově tvorbě se taky často objevují zcela nové fantazijní bytosti.
Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách u nás i v zahraničí. Realizoval celou řadu samostatných i kolektivních výstav. Žil s rodinou v Rožnově pod Radhoštěm, jeho manželka Ingrid Kitzbergerová je akademickou architektkou.
Text: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 18.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 132.
Tragická smrt uznávaného sochaře. iDnes [online]. 12.5.2025 [cit. 13.5.2025].
Fotografie: Miroslav Kucej. Deník.cz.
Další informace: Akademický sochař Igor Kitzberger vystavuje v Chagallu pozoruhodné plastiky. Deník.cz [online]. 2012-11-28 [cit. 2013-08-21].
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 18.
MALÁ, Alena a Petr PAVLIŇÁK. Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010, s. 103.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 132.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000: D. V., Ka-Kom. Ostrava: Chagall, 2000, s. 185-186.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 76.